„Řekl jsem mu, že potřebujeme jednu věc.“ Zelenskyj požádal Trumpa o střely Tomahawk
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru. Napsal to dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Zelenskyj v rozhovoru s tímto portálem připustil, že Trumpa požádal o další zbraňový systém, který by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina přimět k zahájení mírových rozhovorů. Zbraň tehdy nespecifikoval.
„Řekl jsem mu, že potřebujeme jednu věc,“ reagoval Zelenskyj na dotaz, co by mohl Trump udělat, aby pomohl Ukrajině vyhrát válku, kterou proti ní už čtvrtým rokem vede Rusko. „Mimochodem, potřebujeme ji, ale to neznamená, že ji použijeme. Protože, pokud ji budeme mít, tak si myslím, že to bude další tlak na Putina, aby se posadil a jednal,“ dodal ukrajinský prezident. Trump mu podle jeho slov odpověděl: „Budeme na tom pracovat“. Státníci spolu jednali v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN.
Podle ukrajinského činitele a dalšího blíže neupřesněného zdroje Zelenskyj požádal konkrétně o naváděné střely s plochou drahou letu Tomahawk. Ty mají mnohem delší dolet než rakety, které Ukrajině dosud poskytlo NATO, uvádí Axios. U střel Tomahawk web zmiňuje dolet zhruba 1600 kilometrů, u systémů ATACMS přibližně 300 kilometrů. Americké střely ATACMS povolil loni Ukrajině používat proti cílům na ruském území tehdejší americký prezident Joe Biden.
Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina už nyní může udeřit hluboko na ruském území svými drony, ale mnoho vojenských cílů má podle něj sofistikovanou protivzdušnou obranu, kterou je s bezpilotními letouny obtížné prolomit. Střely Tomahawk jsou také mnohem rychlejší než drony a jejich úder je ničivější. Ukrajina o ně v uplynulém roce podle Axiosu vyjádřila zájem několikrát, ale prý je to jediný systém, který Trump zatím nedovolil prodat spojencům v NATO, kteří nyní zbraně od Spojených států pro Ukrajinu nakupují.
Ukrajina se ruské invazi brání i s pomocí ve formě vojenského vybavení od svých spojenců. Ukrajinci zároveň sami vyvíjejí vlastní zbraně. Neochotu partnerů ohledně poskytnutí zbraní dlouhého doletu se snaží obejít vývojem vlastních systémů, jako je zbraň Paljanycja nebo střela s plochou drahou letu Flamingo, ale těm chybí desítky let zkušeností, které má Tomahawk, dodal Axios.
Obrazem: Ukázka dronové techniky ukrajinské armády v Charkovské oblasti Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. „Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad. Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině. NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
