Zelenskyj varuje: Putin chce posunout válku i mimo Ukrajinu, nikdo není v bezpečí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.
„Říkali jsme vám dříve, Ukrajina je jen první, a teď už ruské drony létají po Evropě a ruské operace se šíří po (dalších) zemích. A Putin chce v této válce pokračovat tím, že ji rozšíří. Nikdo se teď nemůže cítit v bezpečí,“ prohlásil Zelenskyj. Svět proto podle něj musí použít všechny páky, které má, aby donutil Rusko přestat.
„Záleží to na vás, jestli pomůžete míru, nebo budete pokračovat ve výcviku s Ruskem a budete pomáhat Rusku financovat tuto válku. Závisí na vás, jestli váleční zajatci budou osvobozeni, jestli se unesené děti vrátí domů,“ apeloval Zelenskyj na mezinárodní společenství.
„Prosím, připojte se k nám v obraně životů a mezinárodního práva a řádu. Lidé čekají na činy,“ řekl také v projevu, který Valné shromáždění ocenilo potleskem.
Ve svém vystoupení dále vyjádřil přesvědčení, že lidstvo kvůli Ruskem vyvolané válce prožívá nejničivější závody ve zbrojení v dějinách, a poznamenal, že o přežití v dnešním světě rozhodují především zbraně a silní spojenci. „Mezinárodní právo nefunguje dobře, pokud nemáte silné přátele, kteří jsou ochotni se za něj postavit,“ uvedl v projevu, který přišel den po velmi kritických vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu OSN.
„Ani během krveprolití tady není žádná jedna mezinárodní instituce, která to může skutečně zastavit,“ řekl Zelenskyj, podle něhož se v tom 21. století neliší od minulosti. Navíc ani to, že je nějaká země součástí silné aliance, podle něj neznamená, že je v bezpečí, o čemž svědčí i nedávné proniknutí 19 ruských dronů do polského vzdušného prostoru, z nichž se jen čtyři podařilo sestřelit.
Právě relativně levné drony jsou podle Zelenského jedním z projevů zásadních změn ve zbrojení a způsobu vedení války. Ukrajina je podle něj připravena sdílet se spojenci své zkušenosti s nimi i s tím, co funguje v obraně proti ruské agresi.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
