Na Ukrajině hořel sklad Člověka v tísni: Nařčení ze skrytých zbraní? Byly tam prý brikety na zimu
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby.
Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
Pracovnice Člověka v tísni na Ukrajině Aljona Budahovská řekla ČT, že hořela logistická základna, kde bylo několik skladových prostorů.
„Představa, že bychom my mohli vědět o tom, kdyby tam nějaké zbraně byly, že tam jsou, je zcela lichá. Zároveň my to potvrzené nemáme, že by požár vznikl z tohoto důvodu,“ řekl televizi ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.
Organizace podle ČT provedla vnitřní vyšetřování, aby mohla do budoucna takovým situacím předejít. Člověk v tísni v Dnipru už našel náhradní sklad. Distribuuje z něj například brikety, které poveze do Záporožské oblasti, uvedla ČT.
Člověk v tísni podle svého webu zahájil humanitární činnost na Ukrajině před deseti lety. Pomáhá tam s podporou bydlení, přístupem ke vzdělání a nezávadné vodě.
„Podporujeme také vnitřně vysídlené osoby a komunitám v první linii zajišťujeme základní životně důležité potřeby,“ píše organizace na webu. Od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 organizace pomohla víc než třem milionům Ukrajinců, uvádí.
Turecké ropné rafinerie začaly omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Turecko je třetím největším odběratelem ruské ropy. Podle zdrojů však tamní vláda dospěla k závěru, že se teď musí připojit ke snaze západních spojenců omezit Rusku příjmy z prodeje ropy. Cílem této snahy je zvýšit tlak na Moskvu, aby ukončila válku na Ukrajině.
Zdroje upozorňují, že Turecko není schopno nákupy ruské ropy zcela ukončit. Turecké rafinerie však podle nich čím dál intenzivněji hledají alternativní dodávky, což je v souladu s tureckou politikou diverzifikace zdrojů energie.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
Ukrajinské rodiny v Zakarpatské oblasti posílají své děti do maďarských škol, aby od spolku na podporu maďarské menšiny získaly finanční podporu ve výši až desítek tisíc hřiven, uvedl dnes poslanec oblastního sněmu Roland Ceber. Podle agentury Interfax-Ukrajina varoval před hrozbou pomaďarštění dětí. Maďarská menšina žijící na západě Ukrajiny je již delší čas jablkem sváru mezi Kyjevem a Budapeští.
„Rolník, který má deset hektarů, si podá písemnou žádost, že potřebuje zemědělskou techniku pro obdělávání polí a dostane traktor či peněžní grant. Ukrajinské rodiny, které pošlou děti do škol s vyučováním v maďarštině, dostávají finanční podporu až 30 000 hřiven (asi 15 000 Kč) a také školní pomůcky. Když na Ukrajině nastala těžká doba, když otec je na frontě anebo rodina žije v chudobě, dítě kvůli podpoře pošlou do maďarské školy. Ale nejde jen o vzdělání, ale i o postupnou integraci do jiného kulturního prostředí,“ řekl Ceber agentuře.
Zobrazit celý online