O co šlo na summitu v Číně: Kují Putinovi spojenci pikle proti Západu?
Ruský prezident Vladimir Putin měl tento týden jasné poselství pro Ukrajinu a její evropské spojence: Moskva může pokračovat ve své agresi proti Ukrajině, má v Číně, Severní Koreji, Indii či Íránu mocné přátele. A dohromady hodlají změnit světový řád, jemuž dominují USA a Západ. Donald Trump hovořil rovnou o spiknutí - je namístě takové obavy brát vážně?
Pán Kremlu stál na sérii akcí v Číně bok po boku s muži, kteří mu umožňují vést válku proti Ukrajině tak dlouho a tak lítě: vrchním čínským komunistou Si Ťin-pchingem, indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem i diktátory Běloruska Alexandrem Lukašenkem a KLDR Kim Čong-unem. „Rusko by nebylo schopno boj udržet bez čínských a indických peněz, íránských zbraní a v menší míře i lidské síly ze Severní Koreje,“ píše CNN.
Poselství ze summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) i vojenské přehlídky, které tento týden pořádala Čína, však šlo daleko za hranice tématu války na Ukrajině. Shromáždění státníci se nemusejí shodnout na všem a mít se rádi. Vidí však životní šanci ukončit západní dominanci na globální scéně. „Zavedená dominance západní aliance v mezinárodních záležitostech ustupuje a oni vidí příležitost začít skutečně přetvářet mezinárodní systém,“ řekl CNN John Lough, vedoucí zahraniční politiky v think-tanku New Eurasian Strategies Centre.
„Lze to považovat za zlomový okamžik v přeskupování tohoto euroasijského mocenského bloku,“ řekla pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda Sari Arho Havrénová, spolupracovnice londýnského ústavu Royal United Services Institute (RUSI). „Čínská diplomacie má vždy pečlivou choreografii, ale v tomto případě jde také o to, ukázat strategickou hodnotu Severní Koreje pro Čínu a Rusko.“
Vzkaz Západu
„Doufali, že se dívám, a já se díval,“ komentoval „krásnou“ přehlídku v Pekingu Donald Trump, který si předtím rýpnul, že trio Si Ťin-pching, Vladimir Putin a Kim Čong-un (kteří se takto dohromady sešli vůbec poprvé) konspiruje proti Spojeným státům. Ani jejich sbližování s Indií se prý však nebojí, neboť USA mají zdaleka nejsilnější armádu.
To neplatí pro Evropu, která dostává urgentní signál, že musí přehodnotit svou bezpečnost. V posledních letech se snažila nejen sankcemi izolovat Putina a vyhladovět ruskou ekonomiku; zároveň se vyrovnává s tím, že Spojené státy za Trumpa nemusejí být spolehlivým spojencem.
„Rusko se snaží ukázat, že i když je izolováno od západního světa, stále má partnery a spojence, kterými jsou ekonomicky silné země… A tato izolace neznamená, že se ruská ekonomika zhroutí nebo že Rusko nebude schopno udržet své válečné úsilí,“ řekla CNN Natia Seskuriová, spolupracovnice RUSI.
Přístup Číny a Indie k ruské válce na Ukrajině je ryze pragmatický. Obě země důsledně prohlašují svou neutralitu v konfliktu – a zároveň živí ruskou ekonomiku finančním záchranným lanem. Peking a Dillí neváhaly, když západní spojenci Kyjeva uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. V důsledku toho získávají obě asijské velmoci levnější dodávky energie. Jsou nyní dvěma největšími odběrateli ruské ropy a také uhlí, Čína je navíc druhým největším kupcem ruského plynu a ropných produktů.
Neplatí za ně jen penězi. Podle amerického ministerstva financí čínské i indické společnosti dodávají Rusku tzv. technologie dvojího užití, tedy komponenty a produkty, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely - například čipy nebo telekomunikační zařízení, které Rusko nemůže získat jinde kvůli západním sankcím. „Stačí se podívat na počet čínských součástek v ruských dronech, které dopadají na Ukrajinu, abyste viděli, že Čína je skutečně velmi důležitým dodavatelem,“ připomněl Lough.
Zatímco ani Čína, ani Indie nejsou ochotny vstoupit do přímé konfrontace se Západem, obě s potěšením sledují, kterak Rusko prosazuje protizápadní agendu. „Čína je Rusku mnohem blíž, pokud jde o multipolaritu a snižování vlivu Západu obecně. Existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem,“ řekla Seskuriová.
Lough dodává, že ruský tlak proti světovému řádu ovládanému USA se také dobře hodí v (nově) nejlidnatější zemi světa: „Myslím, že Indové nejsou nespokojeni s tím, že Rusko prosazuje tuto agendu boje za globální Jih,“ řekl pro CNN.
Ukrajina a její evropští spojenci nemohou Indii a Čínu odstřihnout. I proto, že pokud někdo může na Putina vyvinout skutečný tlak k ukončení války, je to vedle Trumpa (který by musel předvést hodně rázný krok) pravděpodobně Peking a možná i Nové Dillí.
A je třeba se obávat oné konspirace, kterou napůl žertem kritizoval prezident Trump? „Máme zde skupinu zemí, které nejsou nejlepšími přáteli, ale mají společné strategické zájmy, a které jsou schopny se sladit a ukázat USA a jejich spojencům, že jsou silou, se kterou je třeba počítat,“ řekl Lough. „To je přinejmenším znepokojivé, někteří by řekli i děsivé - ale jak je to udržitelné?“ relativizuje obavy. „Je to funkční vztah, který není založený na silné vzájemné náklonnosti. Je to spíše aliance zájmů než aliance zemí,“ uzavírá Lough - a zájmy se mohou měnit.
