Nová železná opona?! Pobaltí staví obranný pás, u hranic s Ruskem budou minová pole i dračí zuby
Nová železná opona Evropy? Litva plánuje podél pobaltských hranic 48 kilometrů dlouhou „obrannou linii“ s minovými poli, mosty s nástrahami a protitankovými dračími zuby, aby zastavila ruskou invazi.
Daily Mail informuje, že Litva odhalila plány na vybudování 48 kilometrů širokého pásu obranných prvků na hranicích s Ruskem a Běloruskem zahrnující minová pole a mosty, které by mohly vybuchnout v případě ruské invaze. Tyto plány jsou součástí celobaltského úsilí o posílení obrany uprostřed rostoucí agrese Ruska a jeho spojenců.
Estonsko, Lotyšsko a Litva spolu s Polskem posilují své hranice a přidávají překážky a „pevnůstky“ k existujícím ohrazením. Všechny čtyři země také žádají o financování těchto projektů ze strany EU.
Po dokončení výstavby, na níž se pracuje od začátku loňského roku, se odhaduje, že obranná linie Baltského moře bude dlouhá více než 1500 kilometrů a omezí schopnost Ruska zahajovat útoky z vlastního území, Kaliningradu a Běloruska.
Zpočátku se jednalo o ostnatý drát, betonové zátarasy, české ježky (typ protitankové bariéry) a také dračí zuby (betonové pyramidy).
Litva však nyní uvedla, že se snaží dále rozšířit svou obranu a rozšířit ji dostatečně do šířky, aby ochránila hlavní město Vilnius. Hranice Litvy s Kaliningradem a Běloruskem je dlouhá přes 990 kilometrů.
Nová obranná linie bude tvořena třemi vrstvami. První, odhadem tří kilometry široká, bude začínat protitankovým příkopem vedle hraničního ohrazení. Po ní bude následovat násep, pásy dračích zubů a minová pole a poté dvě vrstvy opěrných bodů pro bránící se pěchotu.
Druhá a třetí vrstva bude zahrnovat mosty naplněné výbušninami, které lze libovolně odpálit, a také více linií pěchoty.
Cílem nového projektu má být zpomalení pozemních útoků a zatlačení nepřátelské síly na snadnější bojiště, nikoli útokům zcela zabránit.
Pobaltské země zbrojí – a mají proč
Litva má v současné době 23 000 profesionálních vojáků a 104 000 záložníků.
Zvýšila své výdaje na obranu na 5,5 %, což je jedna z nejvyšších hodnot ze všech členských států NATO. Válečná cvičení z loňského roku však naznačovala, že litevské jednotky by se jen těžko bránily invazi Ruska, dokud by nezasáhli další členové NATO a nedodali posily.
Situace by byla mnohem horší, kdyby Rusko obsadilo Sulwalský průliv, litevsko-polskou hranici, která je pozemním spojením NATO s Pobaltím.
Očekává se, že poté, co Litva spolu s několika dalšími členy NATO odstoupila od Ottavské úmluvy, zavede také protipěchotní miny, tedy miny určené k použití proti lidem, nikoli proti vozidlům a vybavení.
Kromě předchozích dohod o nákupu 85 000 kusů za 50 milionů eur však Litva také objednala protitankové miny v hodnotě 10 milionů eur (245 milionů korun).
Minulý měsíc litevská ministryně obrany Dovile Sakalieneová uvedla, že je připravena požádat NATO o zničení dronů, které narušovaly vzdušný prostor její země z Běloruska, poté, co se to stalo dvakrát během několika týdnů.
V červnu polští představitelé uvedli, že do své verze baltské obranné linie, Východního štítu, přidali minová pole.
Mluvčí polské armády Karol Frankowski řekl: „Chráníme naši hranici. Viděli jsme, co se stalo Ukrajině během ukrajinské války. Takže musíme být připraveni na potenciální útok.“
A dnes německé ministerstvo obrany nastínilo plány na nákup zbraní v hodnotě více než 350 miliard eur do konce roku 2041. To zahrnovalo 70,3 miliardy eur na munici, 52,5 miliardy eur na bojová vozidla a 36,6 miliardy eur na námořní plavidla a vybavení.
Rusko je pro NATO vážná hrozba
V červnu německý ministr obrany ostře varoval, že NATO by se mělo připravit na možný útok Ruska v příštích čtyřech letech.
Generál Carsten Breuer uvedl, že Rusko představuje pro západní obranný blok „velmi vážnou hrozbu“, jakou za svou 40letou vojenskou kariéru nikdy neviděl.
Breuer poukázal na masivní nárůst zásob zbrojnice a munice Vladimira Putina, včetně masivní produkce 1 500 hlavních bojových tanků ročně a čtyř milionů nábojů ráže 152 mm vyrobených jen v roce 2024.
Uvedl, že ne veškeré toto dodatečné vojenské vybavení míří na Ukrajinu, což signalizuje možné budování kapacit, které by mohly být použity proti bloku NATO, a dodal, že pobaltské státy jsou vystaveny obzvláště vysokému riziku útoku.
„Existuje záměr a hromadí se zásoby pro možný budoucí útok na pobaltské členské státy NATO,“ řekl BBC.
Breuer uvedl, že právě Suwalská propast, region hraničící s Litvou, Polskem, Ruskem a Běloruskem, je obzvláště zranitelná vůči ruské vojenské aktivitě.
Začátkem tohoto roku lotyšská zpravodajská agentura Úřad pro ochranu ústavy (SAB) zveřejnila šokující zprávu, v níž tvrdila, že „ruské zpravodajské a bezpečnostní služby v současné době rozvíjejí své schopnosti organizovat sabotáže v Evropě“ v rámci přípravy „na možnou dlouhodobou vojenskou konfrontaci s NATO“.
Pokud by mírová dohoda „zmrazila“ konflikt na Ukrajině podél stávajících bojových linií, Moskva „by mohla v příštích pěti letech zvýšit svou vojenskou přítomnost na severovýchodním křídle NATO, včetně Pobaltí“, uvádí se ve zprávě.
Dánsko loni dospělo k podobnému závěru, že Rusko by mohlo do tří až pěti let zaútočit na zemi NATO a „otestovat“ závazek bloku k vzájemné obraně podle článku 5.
Oznámení Litvy přichází poté, co Rusko při nočním útoku na severoukrajinskou oblast Sumy zranilo nejméně 14 lidí, včetně rodiny se třemi dětmi. K útoku došlo v době intenzivního úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení ruské války na Ukrajině.
Rusko v středečních časných ranních hodinách vypustilo 15 dronů při útoku na oblast Ochtyrky, uvedli místní státní zástupci v aplikaci Telegram.
Děti zraněné při útoku, který zasáhl obytnou čtvrť ve městě, byly ve věku 5 měsíců, 4 let a 6 let, napsala na X premiérka Julia Svyrydenková.
„Rusko i nadále projevuje své obavy činy čistého terorismu po celé Ukrajině a opět se zaměřuje na domy rodin a jejich spící děti,“ uvedla.
A to vše i přesto, že Rusko opakovaně prohlásilo, že neútočí na civilisty ani na civilní infrastrukturu.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.
Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.
