Zelenskyj a evropští lídři a uspěli u Trumpa s lacinou taktikou: Lichotkami
Představitelé evropských zemí i nadnárodních institucí pochopili, že na staronového prezidenta USA neplatí racionální argumenty, Donald Trump zkrátka dělá politiku a diplomacii po svém. Na jednání v Bílém domě proto vyrazili podpořit Volodymyra Zelenského s jinou taktikou, prachsprostým lichocením.
V únoru ukrajinského prezidenta americký hostitel z Oválné pracovny nevybíravě vypoklonkoval. Teď si Zelenskyj dal pozor, jak na Donalda Trumpa zapůsobí – a jeho kolegové z Evropy jakbysmet.
Podle magazínu Time se evropští představitelé dokázali pohotově svolat jako komiksový tým superhrdinů Avengers, aby Zelenského podpořili. „Lídři Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Finska, spolu s předsedy Evropské komise a NATO, se zapojili do velmi harmonické ofenzívy šarmu, jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby znovu podpořil spojence USA čelícího ruské agresivitě,“ píše časopis. A jednotnou našli i taktiku: „Lichotili svému hostiteli, prezidentu Donaldu Trumpovi, chválili jeho schopnost svolat improvizovaný mírový summit s jejich ukrajinským protějškem.“ Dali si záležet, aby se americký prezident cítil nejmocnější osobou na planetě. „Trump se na jejich návnadu chytil,“ hodnotí magazín.
Trump má jedinečnou schopnost svolat schůzku, na které by mohlo být dosaženo míru, prohlásil například francouzský prezident. „Což je,“ dodává Time, „nejnovější příklad Macronovy jedinečné schopnosti mezi evropskými lídry být jejich ‚zaříkávačem Trumpa‘.“ Komplimenty však amerického prezidenta zahrnuli všichni.
Nepřesvědčili ho ovšem k návratu k jeho nedávnému přesvědčení, že je potřeba co nejdřív vyjednat příměří – z této pozice ho zase svým umným apelováním zviklal Vladimir Putin na chvatném summitu Aljašce. Trump přistoupil na jeho argumentaci, že hlavní je řešit trvalý mír.
Na druhou stranu americký prezident alespoň vágně slíbil pomoc Ukrajině v rámci mírových garancí. „Počínaje Zelenským to vypadá, že všichni přítomní lídři pochopili, že lichotit Trumpovi je nejjistější způsob, jak zabránit ztroskotání jednání. Ve svých úvodních projevech proto zdůraznili skutečnost, že Trump navrhl, aby Spojené státy hrály dosud nespecifikovanou roli v bezpečnostních zárukách,“ napsal deník The New York Times.
„Trump je známý svou vrtošivostí a dychtivostí po bezostyšné chvále, jaká se většině vnějších pozorovatelů může jevit předstíraná,“ konstatuje Time. „Podlézání je v prezidentově okolí dovedností potřebnou k přežití a ti, kteří přežívají, znají její cenu. Kabinetní schůzky s Trumpem jsou v konečném důsledku přehlídkou ministrů, z nichž každý ví, že musí přijít připraven s velkorysými komplimenty pro svého šéfa. Trump podle očekávání reaguje širokým úsměvem.“
Parta zaříkávačů
Už vůbec složení delegace evropských lídrů dopředu ukazovalo, kterak je lichocení důležité. Emmanuel Macron coby lídr Francie nemohl chybět tak jako tak, bonus však je, že to s Trumpem umí; slavná jsou jejich urputná potřásání rukou. Italská premiérka Giorgia Meloniová vzešla z krajní pravice a s unijním mainstreamem si ne vždy rozumí. Ukrajinu však na rozdíl od jiných představitelů krajní či populistické pravice silně podporuje. A Trump ji považuje za přítelkyni. „Meloniová strávila nějaký čas v Mar-a-Lago, sídle amerického prezidenta na Floridě, a byla jedinou evropskou vůdkyní pozvanou na jeho inauguraci v lednu,“ připomněl ještě před schůzkou deník The Guardian.
Notorickým „zaříkávačem Trumpa“ je i nový generální tajemník NATO, předtím premiér Nizozemska Mark Rutte. „Několikrát se mu prokazatelně osvědčilo lichocení Trumpovi ze strategických důvodů, používá jazyk, který někteří spojenci považují za podlézavý. V červnu označil vrtošivého amerického prezidenta za ‚taťku‘ ve snaze zabránit katastrofálním výbuchům na summitu NATO,“ píše Guardian. „Chci vám poděkovat za vaše vedení,“ pronesl nyní u jednacího stolu před médii a ukázal přímo prstem na Trumpa.
V „Zelenského tělesné stráži“ figuroval i finský prezident Alexander Stubb. „Zastupuje malý evropský stát, ale bude ve Washingtonu, protože se mu podařilo navázat nečekaně vřelé vztahy s Trumpem,“ avizoval Guardian. „Finský vůdce si kultivoval přístup k americkému prezidentovi tím, že narychlo oprášil své golfové dovednosti před improvizovanou cestou na Floridu, kde si v březnu na doporučení republikánského senátora Lindseyho Grahama s Trumpem zahrál. Stubbovo poselství na golfovém greenu: Vladimíru Putinovi nelze věřit.“
