Ruskou novinářku odsoudili na 8 let, Česko ji do Moskvy nevydá. Verdikt řeší se „sklenkou růžového vína“
Ruský vojenský soud dnes vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly Kurbangalejevovou stíhat kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení. Jemu i Kurbangalejevové také zakázal spravovat webové stránky na čtyři roky, píše TASS, podle něhož rozsudek zatím nenabyl právní moci a lze se proti němu odvolat.
U sklenky růžového vína
„Soud v Moskvě právě oznámil můj trest: osm let vězení plus zákaz spravovat webové stránky na čtyři roky. Prozatím jsem se rozhodla vzpamatovat se z rány sklenkou růžového vína v kavárně v městečku Châteaufort u Paříže. Musím popřemýšlet, jak s tím vším žít,“ uvedla dnes na facebooku Kurbangalejevová.
Už dříve obě obvinění proti sobě označila za „vycucané z prstu“. „Na jaře roku 2024 jsme s členem legie 'Svoboda Rusku' Alexejem Baranovským upřímně a pravdivě pověděli o tom, jak bojují Rusové, kteří si vybrali správnou stranu - tu ukrajinskou, nic víc,“ napsala před několika dny novinářka v jiném příspěvku.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Například zveřejnění toho, co ruské úřady označují za lživé zprávy o ruské armádě, může vést k mnohaletému vězení. Řada západních médií z Moskvy po její invazi na Ukrajinu a zavedení zákonů postihující takzvanou diskreditaci armády odešla. Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize Kurbangalejevová opustila Rusko už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Ruské úřady na ni vydaly zatykač loni v červnu. Letos v únoru vyšlo najevo, že ruská generální prokuratura požádala Česko o vydání žurnalistky do Ruska, ale bezvýsledně, připomněla dnes Mediazona.
Pražský soud: Novinářku nevydáme
Pražský městský soud v květnu rozhodl, že Česko novinářku nevydá. Vyhověl návrhu státní zástupkyně, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbí ruským autoritám, v Česku není trestné. „Je zcela evidentní, že odlišné politické názory nemohou vést k vydání,“ prohlásil předseda trestního senátu Tomáš Kubovec. Do Ruska podle soudu v současnosti není možné vydávat i proto, že nelze zkontrolovat, zda další průběh trestního řízení bude spravedlivý. „Existuje také důvodná obava, že by byla vystavena pronásledování,“ uvedl soudce.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
ščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
