Ukrajina má novou premiérku: Svyrydenková se ujala moci, co slibuje a jak promění vládu?
Novou ukrajinskou premiérkou se dnes stala Julija Svyrydenková, kterou do funkce zvolil parlament, píše s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka agentura Reuters. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala ve 450členném zákonodárném sboru pohodlnou většinu. Fotografie dalšího poslance, Jaroslava Železňaka, ukázala, že 22 poslanců hlasovalo proti a 26 se zdrželo.
O to, aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj. Krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní. „Je pro mě velkou ctí vést dnes vládu Ukrajiny,“ napsala po svém zvolení Svyrydenková na síti X.
„Mým hlavním cílem jsou skutečné, pozitivní výsledky, které každý Ukrajinec pocítí v každodenním životě. Válka nedává prostor k otálení. Musíme jednat rychle a rozhodně,“ podotkla dále s tím, že priority její vlády pro prvních šest měsíců jsou spolehlivé zásobování armády, rozšíření domácí výroby zbraní a posílení technologické síly obranných sil.
Slíbila také podporu podnikatelům, širokou deregulaci a zrychlení rozsáhlé privatizace. „Zároveň jsme už zahájili optimalizaci státní správy a spouštíme úplný audit veřejných výdajů s cílem dosáhnout skutečných úspor. Žádná politická loajalita — jen čísla a reálné výsledky,“ doplnila.
Klíčová role
Svyrydenková je vystudovanou ekonomkou. Od roku 2021 působila jako první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství. Letos sehrála klíčovou roli při jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě týkající se přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům, píše Reuters. Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání a nakonec ji na přelomu dubna a května podepsali ve Washingtonu právě Svyrydenková a ministr financí USA Scott Bessent.
Politička je představitelkou mladé generace ukrajinských lídrů, jako je Zelenskyj, kteří vedou zemi v době ruské invaze a ostře kontrastují s elitami sovětského typu, které dominují v Rusku, napsala o Svyrydenkové agentura AFP.
Šmyhal, jehož demisi parlament přijal ve středu, se má stát ministrem obrany. V čele ukrajinské vlády stál od března 2020, což z něj učinilo nejdéle sloužícího předsedu vlády této země od doby, kdy získala nezávislost na Moskvě v roce 1991.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
