Větší šance útočit na Rusko: Německo začalo platit výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Prokuratura proti kapitánovi vznesla obvinění kvůli tomu, že se odmítl podřídit výzvě armády, informovala dnes agentura AFP. Soud se bude konat 23. února. 

Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy.

Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.

Úřady zadržely kapitána a jeho zástupce, oba jsou čínského původu, napsala AFP.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, po 185 z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Kromě toho se do Ruska vrací 20 civilistů.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku. Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně.

Česku hrozí po nadcházejících parlamentních volbách nestabilita, vrací se do něj strašák populismu. Napsala to ve svém článku německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle regionálního listu Rheinpfalz se po volbách rozšíří počet členů Evropské unie blízkých Rusku na tři: Česko se přidá k Maďarsku a Slovensku. Web t-online či list Berliner Zeitung popisují české volby jako osudové, podle regionálních novin německého hlavního města ale v Češích žije tradice dobrého vojáka Švejka a jen málokdy volí radikální řešení.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.

Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.

Ukrajinský prezident  Volodymyr Zelenskyj dorazil do Kodaně na summit Evropského politického společenství (EPC), sdružující 47 zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země předsedá Radě EU a summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.

Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.

Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.

„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne. 

Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.

„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.

„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.

O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

„Aliance nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat nějaké iniciativě. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně pro Ukrajinu. Všechna ta pomoc, která se dneska dělá, tak je nesmrtícího, neletálního charakteru, pokud to řeší sekretariát NATO,“ podotkl šéf diplomacie Jan Lipavský v reakci na tezi hnutí ANO, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO, ne ČR.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.

Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO. „Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.

Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu.

Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.

Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku kvůli záplavám, které zabily deset lidí. Podle úřadů se dosud podařilo zachránit 362 lidí.

Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů. Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitly bez proudu tisíce domácností.

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.

Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.

Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.

Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.

V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.

„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na takzvaně neformálním zasedání Evropské rady v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.

S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.

„Moje názory se v zajetí změnily. Měl jsem naději, že se ruský režim změní,“ prohlásil letošní laureát Ceny Václava Havla, ukrajinský novinář a dobrovolný voják Maksym Butkevyč, loni propuštěný při výměně zajatců. „Teď, když se dívám na Rusko v jeho současné podobě, už tomu nevěřím,“ dodal na konferenci v Praze. Rusko podle něj vnímá Ukrajinu jako svou součást a usiluje o to, aby se znovu stalo impériem.

„Maďarsko je suverénní země. O našem energetickém mixu rozhodujeme my. Zadruhé nemáme žádnou jinou možnost. Máme možnost odebírat něco přes Chorvatsko, ale to není dostatečné. Potřebujeme hlavní plynovod a tím je ten ruský,“ maďarský premiér Viktor Orbán při zasedání Evropské rady v Dánsku.

Vymezil se tak vůči požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa (jakkoli se prezentují jako velcí přátelé a ideoví spřízněnci), aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.

Postup ruské armády na Ukrajině se v září opět zpomalil, zejména v Doněcké oblasti na východě země, vyplývá z analýzy AFP. Během září Rusko dobylo 447 kilometrů čtverečních, v srpnu 594 kilometrů čtverečních. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Na konci září Moskva plně nebo částečně ovládala 19 procent ukrajinského území. Přibližně sedm procent, včetně Krymu a částí Donbasu, ovládlo Rusko ještě před vpádem svých vojsk do sousední země v únoru 2022.

Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) smlouvu o půjčce 300 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před topnou sezonou. S odkazem na sdělení ukrajinského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Naftohaz se teď snaží zabezpečit si finance na nákup dostatečných zásob plynu pro letošní zimu vzhledem k tomu, že ruské útoky vedly na Ukrajině k poklesu produkce plynu o 40 procent.

„Částka 300 milionů eur od EIB představuje výraznou a praktickou podporu, která nám pomůže zajistit energetickou odolnost země před zimou,“ uvedl Naftohaz. Dodal, že plní podzemní zásobníky plynu podle plánu a blíží se k dosažení cílové úrovně zásob.

Pro topnou sezonu, která začne v polovině října, potřebuje Ukrajina podle tamní vlády nejméně 13,2 miliardy krychlových metrů plynu. Naftohaz uvedl, že za peníze z úvěru od EIB bude moci nakoupit zhruba 0,6 miliardy krychlových metrů plynu. 

Maďarsko chce mít s Ukrajinou pouze strategickou dohodu. Ukrajinci jsou hrdinský národ, musíme je podporovat, členství v EU je ale příliš, řekl premiér Viktor Orbán na evropské radě.

„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad slovenské vlády. Více informací neposkytl.

Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkosti střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.

Za podporu Ukrajiny by neměli platit jen evropští daňoví poplatníci, ale je to Rusko, které by mělo nést odpovědnost, uvedla při příjezdu na dnešní summit EU v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z hlavních témat schůzky je plán Komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. 

„Žijeme v neklidných časech. Rusko testuje naše odhodlání,“ řekla von der Leyenová novinářům. Ohledně použití zmrazených ruských aktiv v Evropě podle ní existuje „právně podložený způsob“, jak tyto finance využít. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.

Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.

„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.

Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.

„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.

Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.

Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.

V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.

„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.

Evropa se podle dánské premiérky nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. Musíme čelit hybridní válce, dodala Mette Frederiksenová, hostitelka dnešního zasedání Evropské rady a zítřejšího summitu Evropského politického společenství.

„Vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají,“ řekl před odletem na zasedání Evropské rady v Kodani český premiér Petr Fiala (ODS).

Česko podle něj prosazuje také rychlejší přijetí dalšího balíčku protiruských sankcí včetně zákazu dovozu LNG a dlouhodobě žádá o omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Premiér připomněl, že v úterý vláda schválila návrh, podle nějž držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. 

Nouzové generátory jsou v Záporožské jaderné elektrárně prozatím dostatečné a jsou využity pouze některé z nich, uvedla ruská okupační správa ukrajinského atomového zařízení. Dodala, že vše funguje normálně. Největší evropská jaderná elektrárna je už déle než týden odpojena od vnější elektrické sítě a chlazení jejích odstavených reaktorů zajišťuje proud vyráběný generátory.

Později ruská správa elektrárny podle Reuters uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou, úroveň radiace je normální, ale je důležité, aby bylo co nejdříve obnoveno vnější napájení. Mluvčí ruské správy Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová dnes podle ruské agentury RIA Novosti řekla, že elektrárna byla 23. září odpojena od vnějšího elektrického napájení kvůli ostřelování ukrajinskou armádou.

Kyjev naopak viní z odpojení elektrárny od sítě ruské ostřelování a uvádí, že kvůli tomu nelze elektrické vedení opravit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý varoval, že situace v zařízení je kritická. „Kvůli ruskému ostřelování je elektrárna odpojena od proudu, od elektrické sítě. Je napájena dieselovými generátory. To je mimořádné. Generátory ani elektrárna na to nejsou navrženy a nikdy v tomto režimu tak dlouho nepracovaly. Máme už informace, že jeden z generátorů selhal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Rafinerii v ruské Jaroslavli v noci na dnešek zachvátil požár, který se mezitím hasičům podařilo dostat pod kontrolu. Uvedly to dnes místní úřady. Podle gubernátora Jaroslavské oblasti Michaila Jevrajeva nejde o důsledek ukrajinského útoku. Agentura Interfax uvedla, že provoz nebyl narušen.

„Dnes na území závodu na zpracování ropy vypukl požár. Obyvatelé měli obavy, že by mohlo jít o důsledek nepřátelského útoku dronů. To se však nestalo. Dnes nebyly zaznamenány žádné útoky bezpilotních prostředků,“ napsal Jevrajev na telegramu. Požár má podle něj technickou příčinu.

Ministerstvo pro mimořádné situace v Jaroslavské oblasti, která se nachází severovýchodně od Moskvy, ruské státní agentuře TASS sdělilo, že hasičům se podařilo požár lokalizovat. Zachvátil na 200 metrů čtverečních rafinerie. Na místě zasahuje bezmála 100 hasičů a 32 kusů techniky.

Ruský útok v noci zasáhl charkovské Barabašovo, jedno z největších tržišť Evropy. 

Pokles aktivity ruského zpracovatelského průmyslu v září zrychlil. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Podle průzkumu zrychlil pokles výroby i nových zakázek a obnovil se pokles zaměstnanosti v odvětví.

Index celkové aktivity ve zpracovatelském sektoru se snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,7 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Objem výroby negativně ovlivnil rychlejší pokles nových zakázek. Snížená produkce pak vedla k poklesu zaměstnanosti,“ uvedla společnost S&P Global. „Naděje na oživení poptávky nicméně vedly k nárůstu optimismu ohledně vyhlídek na příštích 12 měsíců na čtyřměsíční maximum,“ dodala.

Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.

V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.

Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.

Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.

Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Neformální summit Evropské unie, který se dnes koná v Kodani, se bude zabývat dvěma hlavními tématy – společnou evropskou obranou a podporou Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla prezidentům a premiérům unijních zemí nastínit plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat o možnostech, jak posílit evropskou obranu, více spolupracovat a zvýšit produkci obranného průmyslu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Situace okupované Záporožské jaderné elektrárny, která je už týden odpojena od sítě, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varuje Zelenskyj.

V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.

Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad.

Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.

Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.

„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.

Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.

Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska. 

V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.

Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.

Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz vstupu do ČR pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů, kteří nejsou akreditováni v ČR, za další šílené opatření. Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.

Česká vláda dnes schválila návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu), že držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do ČR. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezidentem Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují „mužské“ standardy fyzické zdatnosti.

V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.

Tanker Arctic Vostok 30. srpna vyzvednul zkapalněný zemní plyn ze skladovacího zařízení na Kamčatce a pak zamířil k terminálu Pej-chaj v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si, uvádí Kpler. Data společnosti LSEG ukazují, že tanker naložil zkapalněný plyn 6. září.

„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Ukrajina má podle něj momentálně největší zkušenosti s bojem proti dronům v Evropě. „Ukrajinští odborníci a naše technologie se mohou stát klíčovým prvkem budoucí 'evropské zdi proti dronům',“ dodal ukrajinský prezident.

V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.

Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.

„Obáváme se, že někdo ohrozí naše dodávky energie, a stát bez energie je stát, který nefunguje,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. Dánské úřady zvyšují zabezpečení na druhou nejvyšší úroveň, což povede ke zvýšení dohledu a omezení přístupu k energetické infrastruktuře. Naposledy Dánsko přistoupilo k podobnému opatření v září 2022 po sabotáži plynovodu Nord Stream v Baltském moři.

„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“ 

NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.

„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.

Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

OBRAZEM: Provizorní zajištění obytných domů poškozených ruským úderem na Kyjev.

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) dnes schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.

Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 65 drony různých typů, z nichž 46 zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana. Na 19 ruských dronů zasáhlo celkem šest lokalit.

Jednou z nich je podle dnešního vyjádření společnosti Černihivoblenergo energetická infrastruktura v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. „Více než 26.000 odběratelů ve městě Bobrovycja a přilehlých obcích je bez dodávek elektřiny,“ uvedla firma.

„Operátoři 59. samostatné útočné brigády 'Dravci výšin' zničili FPV dronem helikoptéru Mi-8,“ chlubí se videem dronové síly ukrajinské armády zvané „Maďarovi ptáci“. A to přímo za letu. Podle deníku The Kyiv Independent to bylo v Doněcké oblasti u obce Kotljarivka.

Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.

Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.

„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.

Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.

Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.

Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatní prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.

Německý kancléř Friedrich Merz odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo: „Chci to říct jednou větou, která je možná na první pohled trochu šokující, ale myslím ji tak, jak ji říkám: Nejsme ve válce, ale nejsme také v míru,“ prohlásil. Svět podle něj prochází zásadními změnami, kdy světový řád založený na pravidlech nahrazuje čistá mocenská politika. „Jsme ve zcela jiném světě,“ vysvětlil.

Ruský dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v obci Černeččyna v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Zemřeli dva dospělí a jejich dvě malé děti. Informoval o tom list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Oleha Hryhorova.

„Nepřítel cíleně zaútočil útočným bezpilotním letounem na obytný dům,“ napsal Hryhorov. „V tomto domě žil manželský pár se dvěma malými dětmi. Bohužel se nikomu nepodařilo zachránit,“ dodal s tím, že dětem byly čtyři a šest let.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruský prezident Vladimir Putin označil válku proti Ukrajině za spravedlivou a oprávněnou bitvu, ve které ruské síly vítězí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Ruská armáda vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz 24. února 2022, invazi Moskva označuje za speciální vojenskou operaci k demilitarizaci a denacifikaci sousední země.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.

Ruské ministerstvo obrany vpodvečer uvedlo, že jeho síly získaly kontrolu nad obcí Zarične v regionu města Kramatorsk, v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Moskva pro obec používá jméno Kirovsk, které nesla do roku 2016.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je už šest dní bez vnějších zdrojů elektrické energie, uvedl dnes na X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který situaci označil za kritickou.

Grossi v příspěvku zveřejnil fotografii ze setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou na bezpečnostním fóru ve Varšavě. „Bavili jsme se o kritické situaci v Záporožské jaderné elektrárně, teď šest dní bez vnějšího zdroje elektřiny. MAAE pracuje na obnovení dodávek, aby zajistila jadernou bezpečnost,“ napsal ke snímku Grossi.

O tom, že elektrárna, která je nyní pod ruskou kontrolou, přišla o dodávky elektřiny, MAAE informovala minulý týden v úterý s tím, že příčiny výpadku vyšetřuje. Poznamenala také, že se tak stalo už podesáté od začátku války na Ukrajině.

„Když tuto válku prohrajeme, dopadnou následky nejen na naši generaci, ale i na další generaci v Polsku, v Evropě, ve Spojených státech, všude na světě,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk na bezpečnostním fóru ve Varšavě. A vyjádřil přesvědčení, že ruská agrese na Ukrajině je součástí politického projektu s cílem podmanit si jiné národy.

Iráčanovi, který organizoval nábor ozbrojenců pro Rusko, udělil soud v jeho vlasti doživotí - porušil irácké zákony proti nelegální migraci. Není jasné, kolik lidí se podařilo odsouzenému muži naverbovat do ruských řad.

„Vytvořil skupiny a vyslal je bojovat do zahraničních zemí výměnou za finanční kompenzaci,“ uvedl soud. Podle zdrojů agentury AP odsouzený vysílal muže bojovat po boku ruské armády na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135.000 mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.

Podzimní odvod potrvá od 1. října do 31. prosince, píše Meduza a připomíná, že loni během podzimního odvodu Rusko povolalo do vojenské služby 133.000 branců a během letošního jarního odvodu 160.000 mužů. Server The Moscow Times tehdy napsal, že jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, loni na jaře úřady povolaly do služby v armádě 150.000 mužů.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího své strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil dnes předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí mohl převzít osobně.

Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli.

Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) dnes na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.

Lipavský zveřejnil fotografie, jak vypadá česká ambasáda v Moskvě po činu vandalů. „Každý stát musí zajistit ochranu diplomatů a bezpečnost zastupitelských úřadů. Tento útok je nepřijatelný,“ napsal šéf české diplomacie.

Česko-ruské vztahy jsou zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině už několik let na bodu mrazu.

Rusko zatím nebude hodnotit nedělní parlamentní volby v Moldavsku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil také úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS).

Peskov řekl, že vyjadřovat se k volbám v Moldavsku považuje za předčasné. „Nejprve by se v tom měli vyznat sami Moldavané,“ uvedl a bez dalších podrobností dodal, že některé politické síly hovoří o možných porušeních volebních pravidel.

Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal dnes na platformě telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.

Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla dnes bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.

Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.

Rusko neuspělo ve snaze o destabilizaci Moldavska, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vítězství proevropské Strany akce a solidarity (PAS) v moldavských parlamentních volbách. Informují o tom agentury.

„Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videospojení na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží získat podporu členských států EU pro zefektivnění přijímání nových členů Evropské unie a prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od rozvědky. V neděli zdůraznil, že je proto důležité, aby západní sankce tvrdě dopadly na ruskou flotilu tankerů.

Čtyři lidé zemřeli při dronových útocích v Moskevské a Belgorodské oblasti, oznámili dnes gubernátoři těchto dvou ruských regionů. Ukrajinská armáda v noci na dnešek zřejmě jednou nebo více střelami zaútočila na závod vyrábějící elektroniku v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informovaly různé ukrajinské telegramové kanály, ruská strana to zatím nepotvrdila ani nevyvrátila.

Ruské oblastní město Belgorod se načas ocitlo bez elektřiny po ukrajinském útoku na místní teplárnu, informovala nejprve místní média. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov potvrdil problémy s dodávkami elektřiny po útoku na infrastrukturu. Později informoval o dvou raněných při ukrajinském ostřelování města, které se nachází na západě Ruska, asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc. 

Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios.

Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.

„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu.

Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží v oblasti vzrostl na 42, píše server BBC.

Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.

FOTO: Následky nočního ruského útoku na Kyjev, 28. 9. 2025. 

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že v okupovaném Melitopolu zabila ruské operátory dronů. Píše o tom Kyiv Independent.

HUR tvrdila, že exploze otřásla střeženou vojenskou základnou na letišti v okupovaném Melitopolu a zničila dodávku UAZ-452 ze sovětské éry a nejméně čtyři řidiče, kteří se údajně nacházeli uvnitř vozidla.

Kyiv Independent nemohl toto tvrzení nezávisle ověřit, protože informací z okupovaných území je málo. HUR nezveřejnila další podrobnosti o operaci.

Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.

Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.

Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.

„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.

„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.

Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.

„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.

V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.

Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.

„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.

Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.

NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.

Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.

„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.

Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.

Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“

Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.

„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba.

„Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení.

V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních.

„Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko. „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“

Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku. Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice.

Vládní politici odsoudili ruský útok na Ukrajinu. Lipavský chce pokračovat v muniční iniciativě, Farský a Válek varovali před zvolením zastánců Ruska.

Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa,“ napsal Zelenskyj.

Při ruském nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně 12leté dívky. Další nejméně tři desítky lidí byly zraněny, uvedly úřady.