Okupovaný Mariupol: „To, co ukazují v ruské televizi? Pohádky pro hlupáky,“ říkají místní
Mariupol je ukrajinské město, které již přes tři roky okupují Rusové. Britské redakci BBC se podařilo promluvit s několika současnými i dřívějšími obyvateli města o tom, jaká je současná situace. Podle nich je dalece vzdálená tomu, co propaguje Rusko. Mariupol je zničený, čelí také častým výpadkům proudu, potraviny jsou drahé a léky se těžko shánějí. „Odklidili trosky, ale ani neoddělili mrtvá těla – ta byla jednoduše naložena spolu s troskami na náklaďáky a odvezena z města,“ popisovala Olha Onyšková.
„To, co ukazují v ruské televizi, jsou pohádky pro hlupáky. Většina Mariupolu stále leží v troskách,“ řekl John, Ukrajinec žijící v okupovaném Mariupolu. Redakce BBC mu změnila jméno, protože se obával odvety ze strany ruských úřadů.
„Opravují fasády budov na hlavních ulicích, kam dávají kamery, aby natáčely. Ale za rohem jsou sutiny a prázdnota. Mnoho lidí stále žije v polorozbořených bytech, jejichž zdi sotva stojí,“ uvedl.
Je to něco málo přes tři roky, co ruské síly dobyly Mariupol po brutálním obléhání a bezohledném bombardování. Tisícovky lidí přišly o život a OSN odhaduje, že 90 procent obytných budov bylo poškozeno nebo zničeno.
V posledních měsících videa a klipy od několika proruských influencerů vykreslují obraz nablýskaného města, kde byly opraveny poškozené stavby a kde se život vrátil do normálu.
Zpravodajství BBC ale hovořilo s více než šesti lidmi, kdy někteří z nich v Mariupolu stále žijí, jiní po okupaci uprchli, aby si vytvořilo skutečný obraz o tom, jaký je život ve městě.
„Měli jsme krásné město“
„Koluje spousta lží,“ řekla 66letá Olha Onyšková, která koncem loňského roku uprchla z Mariupolu a nyní žije v ukrajinském Ternopilu. „Měli jsme krásné město, ale teď je jako nemocné. Neřekla bych, že ruské úřady opravily mnoho věcí. Je tam hlavní náměstí – jenom tam jsou budovy opravené. A jsou tam i prázdná místa, kde dříve budovy stály. Odklidili trosky, ale ani neoddělili mrtvá těla – ta byla jednoduše naložena spolu s troskami na náklaďáky a odvezena z města,“ dodala.
Mariupol se také potýká s vážným nedostatkem vody. „Voda teče den nebo dva a pak tři dny ne. Doma máme kbelíky a konve s vodou. Barva vody je tak žlutá, že i po převaření je děsivé ji pít,“ sdělil James, další obyvatel Mariupolu, jehož jméno bylo změněno.
Obyvatelé sdělili novinářům, že dochází k častým výpadkům proudu, potraviny jsou drahé a léky jsou vzácné. „Základní léky nejsou k dispozici,“ dodal James.
Navzdory útrapám je podle obyvatel nejtěžší sledovat, co se ukrajinské děti učí ve škole.
„Učí děti falešným informacím a propagandě. Například školní učebnice uvádějí, že Doněcká, Luhanská, Charkovská, Záporožská, Chersonská, Oděská, Krymská, a dokonce i Dněpropetrovská oblast jsou již součástí Ruska,“ vypověděl Andrij, který dříve studoval na univerzitě v Mariupolu.
Popsal také speciální hodiny s názvem „Rozhovory o důležitých věcech“, v nichž se žáci učí o tom, jak Rusko v roce 2022 osvobodilo rusky mluvící obyvatelstvo těchto regionů od nacistů.
„Učitelé, kteří odmítají tyto lekce absolvovat, jsou zastrašováni nebo propouštěni. Je to, jako by přeprogramovávali mysl našich dětí,“ uvedl John, obyvatel Mariupolu.
Během oslav Dne vítězství v květnu byly na záběrech z hlavního náměstí v Mariupolu vidět děti i dospělé osoby oblečené ve vojenských kostýmech, jak se účastní přehlídek – tradice ze sovětské éry, které jsou nyní vnucovány na okupovaných územích.
Ve městě funguje odboj
Někteří Ukrajinci ale vedou proti Rusku tajný odpor a uprostřed noci stříkají na zdi ukrajinské modré a žluté barvy a také lepí letáky se vzkazy jako „Osvoboďte Mariupol“ a „Mariupol je Ukrajina“.
James a John jsou oba členy odbojových skupin, stejně jako Andrij, když žil ve městě. „Tyto zprávy mají sloužit jako morální podpora pro naše lidi, aby věděli, že odboj žije,“ vysvětlil James.
Jejich hlavním cílem je shromažďování zpravodajských informací pro ukrajinskou armádu. „Dokumentuji informace o pohybech ruské armády. Analyzuji, kam přepravují zbraně, kolik vojáků vstupuje do města a opouští ho. Tajně pořizuji fotografie a schovávám je, dokud je nebudu moci předat ukrajinské rozvědce zabezpečenými kanály,“ řekl James.
Občas se odbojové skupiny také pokoušejí sabotovat civilní nebo vojenské operace. Nejméně dvakrát byla železniční trať do Mariupolu přerušena, protože aktivisté podpálili staniční zabezpečovací zařízení.
Je to riskantní práce. Andrij řekl, že byl nucen opustit město, když si uvědomil, že byl odhalen. „Možná mě udal soused. Ale jednou, když jsem byl v obchodě a kupoval chleba, jsem viděl vojáka, jak ukazuje pokladní mou fotku a ptá se, jestli neví, kdo to je,“ popisoval.
Pro ty, kteří jsou stále ve městě, je každý den výzvou. „Každý den mažete zprávy, protože vám mohou zkontrolovat telefon na kontrolních stanovištích. Bojíte se zavolat přátelům na Ukrajině pro případ, že je váš telefon odposloucháván,“ řekl James.
„Osoba ze sousedního domu byla zatčena přímo na ulici, protože někdo nahlásil, že údajně předávala informace ukrajinské armádě. Váš život je jako film – neustálé napětí, strach, nedůvěra,“ dodal.
Zatímco jednání mezi Ukrajinou a Ruskem pokračují, objevují se náznaky, a to jak z Ukrajiny, tak i zvenčí, že by Ukrajina musela výměnou za mírovou dohodu postoupit území. „Vzdát se území za ‚dohodu s Ruskem‘ bude zrada. Desítky lidí denně riskují své životy, aby předaly informace Ukrajině, ne aby nějaký diplomat v obleku podepsal papír, který nás ‚vydá‘,“ myslí si John. „Nechceme ‚mír za každou cenu‘. Chceme osvobození.“
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
