Putin nechce ukončit válku, přiznal poprvé Trump?! Svěřit se měl v soukromí evropským lídrům
Americký deník The Wall Street Journal získal od svědků detaily telefonátů mezi americkým prezidentem Trumpem a evropskými lídry. Poprvé přiznal, že ruský prezident Putin válku na Ukrajině ukončit nechce, tvrdí osoby obeznámené se situací.
Prezident Donald Trump v pondělí během telefonátu řekl evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku, protože si myslí, že vítězí, uvedly tři osoby obeznámené s rozhovorem.
To si evropští lídři o Putinovi mysleli dlouho – ale bylo to poprvé, co takové prohlášení slyšeli od Trumpa. Bylo to také v rozporu s tím, co Trump často veřejně říká, že věří, že Putin si skutečně mír přeje.
Pondělního hovoru se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Částečně se jednalo o vyvrcholení evropské diplomatické ofenzivy, která začala asi o 10 dní dříve a jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby na Putina vyvinul tlak.
Bílý dům se odmítl vyjádřit a odkázal na Trumpův pondělní příspěvek na sociálních sítích o jeho rozhovoru s Putinem. „Tón a duch rozhovoru byly vynikající. Kdyby ne, řekl bych to teď,“ řekl.
Nedělní telefonát
Trump měl s evropskými lídry telefonát i v neděli – den před svým dvouhodinovým rozhovorem s Putinem. Podle lidí obeznámených s rozhovorem tehdy naznačil, že by mohl uvalit sankce, pokud Putin odmítne příměří.
V pondělí došlo opět ke změně. Nebyl na uvalení sankcí připraven. Místo toho americký prezident prohlásil, že chce rychle pokračovat v rozhovorech na nižší úrovni mezi Ruskem a Ukrajinou ve Vatikánu.
Trump v nedělním telefonátu s evropskými lídry – mezi nimiž byli Macron, Merz, Meloniová a britský premiér Keir Starmer – naznačil, že na rozhovory, které se nyní mají konat ve Vatikánu, vyšle ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Keitha Kellogga. V pondělí to však už tak zjevné nebylo.
Někteří z lídrů, kteří se v pondělí telefonátu účastnili, trvali na tom, že výsledkem jakýchkoli rozhovorů ve Vatikánu musí být bezpodmínečné příměří. Trump se však opět odmlouval s tím, že se mu nelíbí výraz „bezpodmínečné“.
Třenice s Macronem
V nedělním telefonátu se také objevil Trumpův typický improvizovaný styl, který mísil chválu s kritikou evropských lídrů. Pochválil Merze za jeho krásnou angličtinu. „Ještě víc se mi líbí s vaším německým přízvukem,“ řekl podle jednoho z účastníků hovoru.
V dalším okamžiku odbočil k ostré kritice evropské migrační politiky. Trump prohlásil, že nekontrolovatelná migrace přivádí jejich země na „pokraj kolapsu“.
Macron, který má s Trumpem nejdelší vztah, ho požádal, aby s tím přestal. „Nemůžeš urážet naše národy, Donalde,“ řekl Macron podle svědka. Tón byl však celkově pozitivní, uvedli lidé obeznámení s hovorem. Rozhovory ve Vatikánu by měly začít v polovině června.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.
„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.
