Trump před hovorem s Putinem „ladil“ postoje s evropskými lídry. Donutí Rusko k příměří?
Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.
Kancelář britského premiéra uvedla, že vůdci Spojených států a evropských zemí jednali o potřebě nepodmíněného příměří na Ukrajině i o použití sankcí v případě, že Rusko neprojeví záměr zastavit boje na Ukrajině alespoň na 30 dnů.
„Prezident Putin musí ukázat, že chce mír přijetím 30denního příměří, které navrhl prezident Trump a které podporují Ukrajina a Evropa,“ uvedl francouzský prezident Macron po jednání.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná dvoudenní summit velkých světových ekonomik G20, který se vůbec poprvé koná na africkém kontinentě. Oficiální program se má zaměřit na udržitelnost zadlužených zemí s nízkými příjmy a na spravedlivější využívání nerostných surovin afrického kontinentu. Jihoafrická republika jako hostující země chce podle tamních médií zároveň upozornit světové lídry na dopady změny klimatu na státy globálního Jihu. Evropští lídři nicméně budou probírat zejména situaci na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
Vyzdvihl tři cíle a vlastnosti plánu: může prý zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity, mohl by být přijatelný pro Rusko a Ukrajinu a měl by maximálně zvýšit pravděpodobnost, že válka znovu nezačne.
Ukrajina a její evropští spojenci Rusku nabídli 30denní příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května. Moskva ale na návrh nereagovala přerušením bojů. Na příměří se nedohodly ani ruská a ukrajinská delegace při pátečním jednání v Istanbulu. Pokud příměří nenastane, evropské státy pohrozily Rusku novými sankcemi koordinovanými se Spojenými státy.
