Rusko by mohlo být připraveno zaútočit na zemi NATO do dvou let, tvrdí přední think-tank
Mezinárodní institut strategických studií (IISS) zvevřejnil zprávu o tom, že Rusko by mohlo být připraveno zaútočit na zemi NATO do dvou let. Záležet bude na rychlosti uzavření mírové dohody a na tom, zda se USA odpojí od NATO, uvádí se ve zprávě. Napsal o tom server Newsweek.
Rusko by mohlo být připraveno zaútočit na zemi NATO do dvou let, pokud USA vyjednají mírovou dohodu v následujících několika měsících, stojí v novém prohlášení předního think-tanku.
Moskva by mohla představovat „významnou vojenskou výzvu pro spojence NATO, konkrétně Pobaltí, hned v roce 2027“, stojí ve zprávě Mezinárodního institutu strategických studií (IISS), která byla zveřejněna ve středu večer.
Think-tank tvrdí, že schopnost Ruska vyzvat alianci bude záležet na tom, jestli administrativa Donalda Trumpa brzy uspěje ve svém cíli ukončit válku na Ukrajině, a rovněž na počínajícím se stahování USA z NATO.
Posouzení IISS souzní s varováními lídrů NATO ohledně hrozby, kterou Rusko představuje pro alianci i poté, co bude válka na Ukrajině ukončena.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v březnu řekl, že ruské přezbrojování ukazuje, že má Moskva záměry přesahující Ukrajinu – před čímž rovněž varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v roce 2024, kdy prohlásila, že „je otázkou, kdy začnou další válku“.
„Masová armáda v sovětském stylu“
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur řekl serveru Newsweek v listopadu minulého roku, že i když boje skončí a ruští vojáci již nebudou ve východní Ukrajině potřební, tak „stovky a tisícovky bojovníků“ budou připraveny pro Putina, aby se přiblížily k Pobaltí.
Ruské pozemní síly utrpěly na Ukrajině značné ztráty, včetně přibližně 3 000 tanků a 9 000 ozbrojených vozidel jenom v uplynulém roce, sdělil velící generál armády Spojených států amerických v Evropě a Africe Christopher G. Cavoli zákonodárcům minulý měsíc. Varoval také, že Moskva se nyní snaží „je všechny nahradit“.
Názory na to, jak rychle by se Kreml dokázal vzpamatovat z války na Ukrajině natolik, aby zahájil čerstvou invazi na jiném místě, se liší. IISS poznamenalo na základě varování od estonských zpravodajských služeb z února 2024, že NATO by mohlo čelit „v další dekádě masové armádě v sovětském stylu“, pokud Rusko úspěšně zreformuje svou armádu.
Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN. „Zde (v RB OSN) je také představitel Číny, mocné země, na které je Rusko nyní úplně závislé,“ řekl podle serveru BBC News. „Jestli Čína skutečně chce ukončit tuto válku, mohla by přimět Moskvu ukončit invazi. Bez Číny je putinovské Rusko ničím,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN bude dnes zřejmě nejsledovanějším vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dá se očekávat, že bude apelovat na světové společenství, aby zvýšilo tlak na Rusko a donutilo ho ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva vede už více než tři a půl roku.
O válce na Ukrajině podle všeho ve svém proslovu bude hovořit i český prezident, který by měl přijít na řadu jako šestý řečník. Proslovy začnou v 15:00 SELČ.
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer SELČ český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
