Zelenskyj a Putin tváří v tvář? Budu osobně čekat v Turecku, vzkázal ukrajinský prezident na návrh k jednání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer na sociální síti uvedl, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří, představující nezbytný základ pro diplomacii. Později dodal, že ukrajinské síly jsou připraveny odpovědět "zrcadlově", pokud Rusové příměří poruší. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin ve čtvrtek chystá do Istanbulu.
„Očekáváme, že zítra bude uzavřeno příměří – úplné a trvalé, které poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl vraždění protahovat. A na Putina budu čekat ve čtvrtek v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat důvody, proč nemohou,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Zelenskyj reagoval na Putinův návrh na přímá jednání znepřátelených stran ve čtvrtek 15. května v Istanbulu. Ruský prezident se dosud nevyjádřil k sobotní výzvě Zelenského a vůdců čtyř velkých evropských zemí, aby Rusko přistoupilo na bezpodmínečné příměří trvající nejméně 30 dnů, který by mělo začít platit v pondělí 12. května, jinak Evropa a USA koordinovaně uvalí na Rusko další rozsáhlé sankce.
Ukrajinský prezident nejprve na Putinů protinávrh reagoval opatrně, když uvítal, že Rusko začalo uvažovat o ukončení války, a vyjádřil ochotu k jednáním, ovšem naléhal na to, aby Moskva nejprve přijala návrh Kyjeva a dalších zemí na klid zbraní.
Ruská diplomacie ale odvětila, že Kyjev špatně pochopil Putina, který se „jasně vyjádřil“, že nejprve se má jednat o „základních příčinách“ konfliktu a až během rozhovorů bude možné jednat o příměří.
Zelenského vyjádření ohledně osobní schůzky s Putinem následovalo poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby okamžitě přistoupila na ruský návrh rokovat v Istanbulu. „Ruský prezident Putin nechce s Ukrajinou dohodu o příměří, ale spíše se chce sejít ve čtvrtek v Turecku, aby vyjednal možné ukončení krveprolévání. Ukrajina by s tím měla okamžitě souhlasit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. „Alespoň budou schopni určit, zda je dohoda možná, a pokud ne, evropští vůdci a USA budou vědět, jak se věci mají, a budou moci podle toho postupovat!“ pokračoval americký prezident.
Nebylo jasné, zda Putin navrhl, že se jednání v Turecku osobně zúčastní, napsala agentura Reuters. Připomněla, že Trump má pravomoc pokračovat v klíčových dodávkách amerických zbraní Ukrajině, anebo je zastavit.
Není jasné, zda Zelenskyj podmínil svou přítomnost v Turecku pondělním příměřím, poznamenala agentura AP.
„Nejprve Rusko přeruší palbu, pak vše ostatní,“ komentoval Zelenského nabídku udělat vše pro dosažení míru šéf jeho prezidentské kanceláře Andrij Jermak a položil otázku, zda se Putin této nabídky nezalekne.
„Očekáváme příměří od zítřka, tento návrh je na stole,“ uvedl později sám Zelenskyj. „Čekáme jasnou odpověď z Ruska. Válka bude muset skončit. Zabíjení musí skončit,“ zdůraznil a dodal, že ukrajinské síly budou připraveny reagovat na ruské počínání zrcadlovým způsobem. „My na Ukrajině nemáme problém s vyjednáváním, jsme připraveni na jakékoli formáty. Tento čtvrtek, 15. května, budu v Turecku a budu tam čekat na Putina. Osobně. A doufám, že tentokrát Putin nebude hledat důvody, proč to nemůže udělat. Jsme připraveni jednat o ukončení války. Ve čtvrtek v Turecku,“ zdůraznil Zelenskyj.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
Putin v únoru 2022 vyslal ruská vojska na Ukrajinu, čímž rozpoutal konflikt, který si vyžádal životy stovek tisíc vojáků a tisíců civilistů a spustil nejvážnější konfrontaci mezi Ruskem a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Trump, který chce být připomínán jako mírotvorce a opakovaně slíbil ukončit válku, dříve na Putinův projev reagoval slovy, že by to mohl být „potenciálně skvělý den pro Rusko a Ukrajinu!“, připomněl Reuters.
