Putin po tlaku Evropy navrhuje přímá jednání s Ukrajinou. Jen hraje o čas, vzkázal Macron
Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.
Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzvali Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou. Jejich účelem by mělo být „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k 30dennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.
„Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj „prvním krokem, ale nestačí“. Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.
Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.
Tankerem Vilamoura s nákladem jednoho milionu barelů (159 milionů litrů) ropy otřásla u libyjských břehů exploze. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg s tím, že v posledních měsících se tankery navštěvující ruské přístavy potýkají se sérií nevysvětlených výbuchů. Také loď Vilamoura, která podle portálu Marine Traffic pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů, nedávno opakovaně pobývala v ruských přístavech.
Bloomberg ale uvádí, že tanker nakládal především kazachstánskou ropu. Agentura také poznamenala, že Ukrajina, která od února 2022 čelí ruské vojenské invazi, se snaží oslabit ruskou energetickou infrastrukturu.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
S požadavkem na bezpodmínečné 30denní zastavení bojů přišly jako první Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump si ukončení rusko-ukrajinské války vytkl za svůj prvořadý zahraničněpolitický cíl. Ukrajina na to přistoupila, Moskva si ale kladla podmínky. USA už dříve také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, zanechají snah o zprostředkování míru.
