Putin jednal 3 hodiny s vyslancem Trumpa. Řešili i přímé rozhovory Moskvy s Kyjevem
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Administrativa prezidenta Trumpa se nyní snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu. Jednání podle Ušakova sblížilo postoje Moskvy i Washingtonu nejen v otázce Ukrajiny, ale také u řady dalších mezinárodních témat.
„Witkoff měl dobré jednání,“ řekl podle Reuters o dnešní schůzce Trump na palubě letadla, kterým cestuje do Říma na pohřeb papeže Františka.
Putin a Witkoff se setkali ve chvíli, kterou Trump označil za klíčovou v diplomatické snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Server Axios před dvěma dny napsal, že americký návrh mírového plánu, podle kterého by USA de iure uznaly ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska a de facto také okupované části Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, vznikl poté, co Witkoff před týdnem jednal s Putinem. Ten nabídl Witkoffovi podle informací deníku Financial Times zastavení ruské invaze na současné frontové linii.
Ukrajina možnost uznání Krymu jako součásti Ruské federace jednoznačně odmítá. Také v hlavních městech řady evropských zemí je americký plán vnímán jako příliš ve prospěch Moskvy, která válku rozpoutala svou invazí do sousední země.
Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později Trump prohlásil, že USA vyvíjejí na Rusko silný tlak, aby uzavřelo dohodu o příměří, ale že o ni musí mít zájem také Ukrajina. Moskva podle Trumpa už učinila „dost velký ústupek“, když nabídla, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
