Do Česka už se nevrátím, říká obránce Ukrajiny Lukáš. Úřady ho viní ze služby v cizí armádě
Lukáš Paškuliak se zapojil do obrany Ukrajiny v dronové jednotce, nyní čelí obžalobě z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. V minulosti se snažil podpořit i kurdské jednotky v Íráku čelící hrozbě ze strany Islámského státu, což mu vyneslo obvinění z podpory terorismu. V rozhovoru, který Paškuliak poskytl serveru Novinky.cz, uvádí, že do Česka se již vracet nehodlá.
K podpoře Ukrajinců i Kurdů prý Paškuliaka vedla „touha pomáhat proti zlu“. Vyšetřování své osoby prý českým policistům nevyčítá, výhrady však má k jejich chování.
„Musel jsem jim odevzdat věci, paměťová média a podepsat, že jim to vydávám dobrovolně, což nebyla pravda. Měl jsem tam citlivé věci. Říkal jsem jim to. Byla tam například data o pozicích nepřítele, ale i Ukrajinců. Já k nim oprávněn byl, mám vojenskou knížku Ukrajiny, kde působím v aerorozvědce u dronařů,“ prozradil.
Okolnosti Paškuliakovy podpory Kurdů jsou prý ve veřejném prostoru prosyceny lživými tvrzeními. „Státní zástupce uvádí, že jsem se chtěl připojit k PKK, protože byla zachycena komunikace, jak mě jejich člen kontaktoval a nabízel pomoc. Já mu jasně odpověděl, že s PKK nechci mít nic společného a chci sloužit a podporovat YPG neboli Lidové obranné jednotky,“ vysvětlil.
Strana kurdských pracujících je v EU vedena na seznamu teroristických organizací. Okolnosti tohoto případu nyní šetří nová česká policejní jednotka. „Chci, ať se z toho stane známý případ, chci se dočkat spravedlnosti,“ uvedl Paškuliak.
Na Ukrajině Lukáš Paškuliak působil například v Irpini a Buči, jeho momentální místo působení je nyní utajené. „Když premiér Fiala i tehdejší prezident Zeman garantovali beztrestnost, bral jsem to jako svolení,“ komentoval své členství v ukrajinské jednotce.
Za Paškuliaka se postavil senátor Václav Láska (SEN 21), který se snaží do zákona prosadit úpravu, že „kdo pomáhá Ukrajině, jedná v zájmu Česka a nesmí za to být trestně stíhán“. „Zákonodárci ani nevědí, jak to nyní mají řešit, třeba se to na mém případu naučí,“ doufá obránce Ukrajiny.
Na Paškuliakovu hlavu vypsali Rusové dokonce odměnu, čehož se dle svých slov neobává. „Rusko má na tom seznamu spoustu lidí. Odměny jsou v desetitisících dolarů za hlavu. Pomáhám, podporuji a nestydím se za to. Stydět se mají oni za ta zvěrstva, která páchají. Vraždy civilistů, nedávné balistické rakety na Sumy a jiná svinstva,“ uvedl v rozhovoru.
Do České republiky se prý za současné situace vracet nechce. „Když se tam na mě pohlíží tak, že jsem terorista, nemám tam co dělat. Jsem na Ukrajině a tady i zůstanu. Mohu získat státní občanství. V Česku už nic nemám a litovat nebudu,“ prohlásil.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“ a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
