Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.
„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.
Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.
Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.
