Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Šest let vězení žádá ruská prokuratura pro osmašedesátiletou pediatričku Naděždu Bujanovovou za to, co úřady označují jako šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informoval o tom dnes server Mediazona. Ruská lékařka obvinění odmítá. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině. Vynesení rozsudku je naplánováno na úterý 12. listopadu.
Příčinou doktorčina stíhání se stalo tvrzení Anastasije Akinšinové, vdovy po vojákovi zabitém během invaze. Ta do ordinace lékařky přivedla sedmiletého syna na vyšetření, a když chlapec začal zlobit, vysvětlovala, že se mu stýská po otci. Pediatrička jí údajně řekla, že její muž byl pro pro Ukrajinu „legitimní cíl“ a že Rusko si vše „zavinilo samo“.
Bujanovová popírá, že by něco takového pronesla, jde podle ní o pomluvu. Podle obhájců neexistují důkazy o tom, že by se tento rozhovor uskutečnil. Podle ruské služby BBC pediatrička vyjádřila pochybnosti o příčetnosti Akinšinové, potřebuje podle ní pomoc psychologa nebo psychiatra.
Italský prezident Sergio Mattarella se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oba podepsali dohody o obchodu nebo technologiích, informovala agentura AP. Mezi zeměmi jsou nicméně politické rozpory ohledně ruská agrese na Ukrajině, kdy Itálie coby člen NATO zdůrazňuje pomoc Ukrajině, zatímco Čína posiluje spolupráci s Ruskem.
V Bělorusku se sešli ombudsmani Ukrajiny a Ruska, kteří jednali mimo jiné o válečných zajatcích. Vyplývá to z dnešního sdělení samotných činitelů znepřátelených zemí Dmytra Lubince a Taťjany Moskalkovové na sociálních sítích, kde oba doplnili fotografie ze setkání. Naposledy se veřejní ochránci práv Ruska a Ukrajiny sešli loni v Turecku, podotkla agentura AFP.
„Repatriace těl, předání dopisů (zajatců a jejich rodin) a seznamů (válečných zajatců), to jsou hlavní výsledky interakce s ruskou stranou,“ napsal na facebooku ukrajinský ombudsman Lubinec, jenž poznamenal, že setkání na blíže neupřesněném místě běloruského území se odehrálo za účasti Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a za asistence Běloruska.
