Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, když přiváželi pomoc ukrajinským vojákům. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl jejich kolega Valdas Bartkevičius.
Pokrovsk, který leží asi 20 kilometrů od frontové linie, zrovna dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě dobytí by se toto důležité město mohlo stát nástupištěm k dalšímu postupu Rusů na sever Doněcké oblasti, ke Kramatorsku a Slovjansku, poznamenal nedávno server BBC News.
„Jsme všichni, celá pětice, v nemocnici,“ napsal na facebooku Sigitas Maliauskas, který z ostřelování vyvázl s pohmožděninami. Jednomu ze zraněných Litevců ale museli amputovat nohu. Všech pět raněných bylo hospitalizováno v Dnipru a jsou ve stabilizovaném stavu, uvedlo litevské ministerstvo obrany.
Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle ní je jasné, že ruské aktivity na hranicích s Finskem, stejně jako běloruské na hranicích s Polskem, Lotyšskem a Litvou „jsou hybridními útoky, jejichž cílem je podkopat bezpečnost našich vnějších hranic, stejně jako bezpečnost příhraničních regionů a našich občanů“.
„Členské státy musí být schopny účinně čelit těmto typům aktivit a zaručit stabilitu a bezpečnost naší unie,“ napsala. Bude nutné uvažovat o posílení právního rámce EU, poznamenala také pětašedesátiletá politička, která má dobré šance v čele EK stanout i na další pětileté období.
Ruští vyšetřovatelé požádali soud, aby v nepřítomnosti uvalil vazbu na bývalou novinářku jedné z ruských televizních stanic Faridu Kurbangalejevovou, která v současnosti žije v Česku. Z vyjádření soudu plyne, že vyšetřovatelé stíhají novinářku podle paragrafu o veřejném schvalování terorismu s použitím hromadných sdělovacích prostředků či internetu. Za to v Rusku v případě odsouzení může hrozit až sedm let za mřížemi.
Zatím není zřejmé, kdy by soud mohl o žádosti vyšetřovatelů rozhodovat, poznamenal server RBK a připomněl, že Kurbangalejevová bývala moderátorkou státní televize Rossija 1. Ruské ministerstvo vnitra po ní 20. června vyhlásilo pátrání, o den dříve ji ruské úřady zařadily na seznam „teroristů a extremistů“.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. Z televize odešla poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V Rusku nežije již několik let a vystupuje proti válce Ruska na Ukrajině, dodal portál.
