Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.
Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.
V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.
EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.
„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.
Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.
