Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.
Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).
Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.
V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.
Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.
