Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tři letiště východně od Moskvy dnes na určitou dobu omezila provoz. Letecký úřad Rosaviacija omezení vysvětlil blíže nespecifikovanými bezpečnostními důvody. Ruské telegramové kanály Baza a 112 uvedly, že opatření souvisela s nebezpečím dronového útoku.
Provoz byl dočasně omezen po sedmé hodině ráno moskevského času (po šesté SELČ) na letišti v Kazani a Nižněkamsku v Tatarské autonomní republice a v Nižním Novgorodu. Přibližně o tři hodiny později Rosaviacija omezení odvolala.
Podle telegramových kanálů se omezení dotkla i letiště Šeremeťjevo u Moskvy, z něhož neodstartovalo několik letů. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Předtím psalo o zničení jiného dronu nad Mordvinskou autonomní republikou. Ukrajina, které se už déle než dva roky brání ozbrojené ruské agresi, se k podobným incidentům obvykle nevyjadřuje.
V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném Krymu byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Asi na dvě hodiny byl uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.
O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času (před třetí SELČ) satelit.
Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.
„Díky naší spolupráci s německými orgány činnými v trestním řízení při dokumentování ruských válečných zločinů, konkrétně deportací a nuceného vysídlení ukrajinských dětí, byla zjištěna poloha 161 ukrajinských dětí v Německu, které byly hledány jako nuceně vysídlené,“ řekl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj v Berlíně.
Jak se děti do Německa dostaly, ani jestli tam žily v ruských rodinách, zatím média nesdělila.
