Trumpův sen o míru narazí na ruskou realitu? Moskva klame a má ledovou trpělivost, varuje analýza
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité prozatímní 30denní příměří, napsalo Reuters. Kreml však dnes uvedl, že potřebuje od USA další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě. Podle analýzy CNN však zavedení příměří není vůbec jednoduchou záležitostí – a v kontextu historie Kremlu se něco takového může zdát být až fantaskní.
Rozmluvy o míru na Ukrajině začaly a nyní je třeba převést je do praxe.
30denní příměří je na první pohled nepochybně dobrá zpráva. Příměří je však zároveň jednou z nejsložitějších a nejvíce pochroumaných myšlenek tohoto desetiletí trvajícího konfliktu. To, jak dlouho vydrží, určuje podporu, suverenitu a přežití Ukrajiny.
Poté, co zemřely stovky a tisíce Ukrajinců a Rusů, bude pro obě strany těžké odmítnout jakýkoli koncept dočasného příměří. Moskva bude pod tlakem, aby ukázala, že není překážkou pro cíl prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru za každou cenu.
Po třech letech brutální agrese a malé veřejné touze válku ukončit, mimo americko-ruskou diplomacii posledních dvou měsíců, se příměří jeví být pro Rusko něčím fantaskním. Aby zachoval iluzi, že je Trumpovým partnerem, ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně bude souhlasit s nějakou formou příměří. Nemusí to znamenat okamžité příměří a může rozhodnout, jako to už Rusko učinilo v minulosti, příměří odložit, aby nejdříve usiloval o vojenské cíle, především v Kursku, kde je Ukrajina už doháněna k vyhození z kousku ruského území, které drží od srpna.
Důvěryhodnost Kremlu?
Ale pak se realita setká s teorií telefonické diplomacie. První záležitost, která bude testována, je důvěryhodnost Kremlu, zda se dokáže zapojit do smysluplné diplomacie, neboť historie ukazuje, že něco takového je ojedinělým jevem. Další věcí je, že si Kyjev snaží ponechat maximální ambice na znovuzískání svého teritoria, a odmítá zamrazit přední linie, neboť to by nejspíše znamenalo trvalou ztrátu pětiny území, navíc Ukrajina by se pravděpodobně nestihla dozbrojit se stejnou vervou jako Moskva a byla by v nevýhodě, pokud by Rusko znovu zaútočilo.
Většina Ukrajinců však cítí, že protiofenziva na získání území je nyní mimo dosah, když už samotná základní úloha bránit se ruským útokům je sužována nedostatkem munice a vojáků.
Tato brutální válka však nejspíše nebude příměří nakloněna. Místo toho jakékoli přerušení bojů nejspíš přeroste v ostrý boj o to, kdo ponese vinu za zhroucení příměří.
Hlavním cílem šéfa Kremlu je zatím nadále podporovat Trumpovo přesvědčení, že překážkou jeho míru je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Putin nemůže odmítnout příměří, aniž by ztratil fiktivní morální převahu. To, co však přijde dál – nebo co se stane během každé přestávky v bojích – určí výsledek války.
Jedná se o naprosté příměří, týká se to všech bojových linií po dobu celého měsíce. To je sama o sobě velká prosba. Kvůli tomu někteří evropští představitelé původně navrhli částečné příměří ve vzduchu a na moři společně se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu. Jejich argumentem bylo, že něco takového by bylo snadnější kontrolovat – bylo by snáze viditelné, kdo dohodu porušil. Nicméně tento argument byl v Džiddě odmítnut pro něco mnohem širšího. Pokud Moskva bude souhlasit, všechno naráz po dobu jednoho měsíce přestane.
Ruské lži a podvody
Je téměř nemožné, že nedojde k chybám nebo střetům. V minulosti Moskva vynikala v dezinformacích či maskirovce – což je ruský vojenský podvod – stejně jako v operacích pod falešnými vlajkami, kdy jsou incidenty zinscenovány za účelem vytvoření záminky k odvetě. Nastanou chvíle, kdy střety s ručními zbraněmi nebo útoky dronů bude nemožné připsat jedné či druhé straně – kdy manipulace pomocí umělé inteligence, falešné účty a vymyšlené incidenty zcela zaplní informační prostor.
Důkazy z poslední dekády by měly vést k pesimismu, kdy klam vedl téměř vždy výhradně k jedné ze stran. Rusko zahájilo invazi na Krym v roce 2014, ale předstíralo, že se to nestalo. Rusko souhlasilo s mírem v roce 2015 a první den obsadilo ukrajinské město Debalceve. Rusko řeklo, že nezahájí invazi na Ukrajinu v roce 2022, ale udělalo to. Rusko nejprve řeklo, že nenasazuje ruské vězně do předních linií, přesto – některé věznice v zemi jsou nyní téměř prázdné.
Bílý dům se chystá dostat lekci skutečné kremelské diplomacie. Dovedly nás sem Trumpovy ničivé a občas přímočaré metody. Pokud by byly vůči Moskvě uplatněny stejně přímočaře a ničivým způsobem, mohly by snížit největší bezpečnostní hrozbu v Evropě od doby nacistů. Mohly by však také ve svém provedení působit příliš prchavě a ve svém rozsahu příliš jednoduše na to, aby si poradily s chladnokrevným klamem a ledovou trpělivostí Moskvy.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.
