Zelenskyj: „Ukrajina chce mír od první vteřiny války!“ Opět navrhl příměří ve vzduchu a na moři
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země již více než tři roky čelí ruské invazi, dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.
„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, které je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj.
Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.
Podpora od Erdogana
Zelenskyj před několika dny - po předchozí roztržce v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem - uvedl, že on i jeho tým jsou připraveni pod „silným vedením prezidenta Trumpa“ usilovat o dosažení trvalého míru. Jako první krok na cestě k míru tehdy navrhl propustit válečné zajatce a zavést příměří ve vzduchu i na moři, které by obsahovalo například zákaz používání raket, dronů dlouhého dosahu nebo bombardování energetické a civilní infrastruktury.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes podle agentury AFP řekl, že Ankara podporuje výzvu Zelenského k vzdušnému a námořnímu příměří. Mohlo by to podle něj být opatření sloužící k budování důvěry mezi stranami konfliktu. Nabídl přitom hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.
Další ruské útoky
Terčem ruského útoku byla v noci na dnešek podle Zelenského energetika země, konkrétně různá zařízení v Oděské, Poltavské, Černihivské a Ternopilské oblasti.
„Celkem Rusové použili téměř 70 raket - s plochou drahou letu i balistických - a také téměř dvě stovky útočných dronů. To vše proti infrastruktuře, která zajišťuje normální život,“ dodal. Škody jsou podle něj i na běžných obytných budovách, například v Charkově, kde jsou zranění.
Zapojili francouzské stíhačky Mirage
Ruské ministerstvo obrany informovalo o nočním úderu na zařízení plynárenské a energetické infrastruktury, která podle něj podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.
Ukrajinské letectvo zároveň oznámilo, že do odrážení ruského vzdušného útoku se poprvé zapojily francouzské stíhačky Mirage 2000, které Ukrajina dostala od Paříže minulý měsíc. „Mirage úspěšně působily proti ruským střelám s plochou drahou letu. Děkuji,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinské vzdušné síly mezitím oznámily, že 100 dronů a 34 střel zlikvidovaly.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
