Námluvy Trumpa s Putinem dostávají trhliny? Rusové vycouvali z dalších jednání v Rijádu
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle.
O druhém kole jednání informoval Trump světová média v sobotu. I ministr zahraničí Marko Rubio si první dostaveníčko se svým protějškem Sergejem Lavrovem ve směs pochvaloval. „Obě strany se obecně dohodly, že budou sledovat tři cíle: obnovit personální obsazení svých velvyslanectví ve Washingtonu a Moskvě, vytvořit tým na vysoké úrovni na podporu mírových rozhovorů s Ukrajinou a prozkoumat možnosti užších vztahů a hospodářské spolupráce,“ oznámil.
„Ukrajina nebyla k účasti přizvána,“ uvedl server Kyiv Independent.
Studená sprcha vyhlídkám na oteplení vztahů však zřejmě přišla v úterý. Právě v den, kdy se mělo v rozhovorech pokračovat, z nich zřejmě Rusové vycouvali. „Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že žádný z jeho zástupců se 25. února v Saúdské Arábii nesetká se svými americkými protějšky,“ informovala agentura RIA Novosti.
Ještě v sobotu se přitom zdálo, že jsou rozhovorům nakloněni i Rusové. Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov mluvil dokonce o přípravách na setkání na nejvyšší úrovni: Trump - Putin. „Jde o to, abychom začali směřovat k normalizaci vztahů mezi našimi zeměmi, abychom našli způsoby, jak vyřešit nejpalčivější a potenciálně velmi, velmi nebezpečné situace, kterých je mnoho, mezi nimi i Ukrajina,“ řekl. Informovala o tom agentura AP.
Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
