Evropa hledá „koalici ochotných“. Pro Ukrajinu chce munici, rakety i drony
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje s jasným cílem podkopat Ukrajinu a evropskou bezpečnost. V reakci na to poskytla EU od února 2022 na podporu Ukrajině 134,5 miliardy eur, z čehož 48,5 miliardy eur tvořila vojenská pomoc,“ stojí v dokumentu, do kterého ČTK měla možnost nahlédnout. Evropská unie přitom poskytla Kyjevu více než polovinu veškeré vojenské podpory, kterou Ukrajina obdržela v roce 2024.
„Evropská unie bude Ukrajině poskytovat vojenskou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba. Rusko nesmí zvítězit,“ dodává dokument.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl „zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny“ a doručení pomoci urychlit. Iniciativa má být doplňkem práce takzvané Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) a rovněž velitelství NATO po koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků (NSATU).
Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve v letošním roce poskytnout dodatečnou podporu, která by měla zahrnovat: dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, stojí v dokumentu.
Děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.
„Dnes již můžeme říci, že naše protivzdušná obrana dosáhla dobrého výsledku – Ukrajina má nyní více raket Patriot. Děkuji kancléři Merzovi, děkuji Německu a všem, kteří pomáhají – naše dohody byly splněny. Na Ukrajině je nyní více raket Patriot a jsou uváděny do provozu,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to dnes ČTK před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě. Film, který má z Dánska nominaci na americkou filmovou cenu Oscar, vstoupí 6. listopadu do českých kin.
Talankin uvedl, že může díky své kameře všechno vypovědět nahlas. Proto také doufá v americké projekce. „Pro mě je to velmi důležité, aby byl film promítán, protože je to možnost, aby o takovém místě, jako je Karabaš, bylo slyšet ve vesmíru,“ řekl.
Státy, které se budou chtít na iniciativě podílet, dostanou přidělenu finanční kvótu vypočtenou podle jejich aktuálního hrubého národního důchodu (HND). Pomoc přitom mohou poskytnout „v naturáliích i v hotovosti“, říká návrh. „K podílu na iniciativě budou pozváni i partneři mimo Evropskou unii,“ uzavírá dokument.
