Šéf NATO u Pellegriniho na Slovensku: Dvě procenta na obranu nestačí, varuje. Fico schůzku vynechá
Spojenci v Severoatlantické alianci budou muset do své obrany investovat více než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl dnes v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude. Rutte také míní, že jakákoliv dohoda ohledně války na Ukrajině by měla přinést trvalý mír, což si vyžádá bezpečnostní záruky.
„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ uvedl Rutte k navyšování obranných výdajů členských států NATO. V roce 2014 se státy aliance dohodly, že do deseti let zvýší své obranné výdaje na dvě procenta svého HDP, dosud se to však všem zemím nepodařilo.
Nízké vojenské rozpočty evropských spojenců opakovaně kritizují Spojené státy. Prezident Donald Trump, který v minulosti naznačoval, že USA by nemusely pomáhat spojencům, kteří sami na svou obranu vydávají málo, v tomto ohledu nedávno zmínil dokonce potřebu pětiprocentní hranice.
Slovensko, které dává na obranu zhruba dvě procenta svého HDP, je podle Pellegriniho připraveno na debatu o navýšení těchto výdajů. V této souvislosti prezident řekl, že pravděpodobně bude třeba uvolnit pravidla EU ohledně deficitu a dluhu. Za důležité také označil, jaké výdaje budou zahrnuty do obranných rozpočtů; jako příklad uvedl investice do mostů, aby po nich mohla jezdit těžká vojenská technika.
Ohledně války na Ukrajině Rutte řekl, že je třeba podporovat Kyjev, aby měl silnější pozici u jednacího stolu. „Je důležité, aby jakákoliv dohoda přinesla trvalý mír. Bude si to vyžadovat silné bezpečnostní garance,“ uvedl šéf NATO.
Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání se západní podporou už tři roky. Nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno začala jednání s Moskvou s cílem násilí ukončit, ukrajinská strana ale pozvánku nedostala.
Fico raději letí do USA
Slovenský premiér Robert Fico, který v minulosti opakovaně Rutteho v souvislosti s jeho vyjádřeními ohledně války na Ukrajině kritizoval, se podle dostupných informací s generálním tajemníkem NATO navzdory původním očekáváním v Bratislavě nakonec nesetká. Úřad slovenské vlády oznámil, že Fica na schůzce s Ruttem zastoupí ministr obrany Robert Kaliňák. Fico má naplánovanou pracovní cestu do Spojených států, kde vystoupí s projevem na konferenci amerického konzervativního spolku CPAC.
Slovenský premiér se dříve například ohradil proti Rutteho prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“. Rutteho kritizoval i za jeho výroky ohledně další podpory Ukrajiny.
Fico dlouhodobě tvrdí, že selhala strategie západních zemí ohledně Ukrajiny, která se tři roky brání ruské vojenské invazi, a že západní země chtěli prostřednictvím války oslabit Rusko. Ficova nynější vlády po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
