Řehka o výdajích na obranu i Trumpovi: Armáda musí v další dekádě nabrat 14 000 lidí
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v nedělních Otázkách Václava Moravce hovořil o stavu armády a výdajích na zbrojení. Je prý třeba klást si otázku, zda současná koncepce armády vyhovuje dnešním potřebám. Dále bude prý nutné navýšit personální stavy i každoroční výdaje na zbrojení.
Podle Řehky je v současné době pro Česko největší hrozbou Ruská federace a v několika dalších letech jí nadále bude. „Co by nás mělo trápit, jsou evropské obranné schopnosti v rámci Severoatlantické aliance. Já si myslím, že je potřeba budovat kolektivní odstrašení,“ uvedl.
Nyní má podle něj armáda zadání chystat se na konflikt vysoké intenzity s vyspělým protivníkem. „Dříve jsme měli zadání, že není pravděpodobný. Dneska ta situace je jiná,“ vysvětlil. Dodal zároveň, že ve světle dnešních hrozeb je třeba klást si otázku, zda koncepce malé profesionální armády je stále dostačující. „Armáda musí mít systém záloh a mobilizovat. To jsou věci, které se 20 let neřešily,“ myslí si.
Momentálně se armáda prý potýká s velkými personálními problémy. „Koncepce výstavby armády již neodpovídá potřebám. Dostaneme nové cíle a odhad je, že to bude vyžadovat 37 500 vojáků. V horizontu další dekády bychom potřebovali navýšit armádu o 14 000 lidí. V zálohách je záměr 10 000,“ míní náčelník Generálního štábu.
V současnosti bychom podle Řehky měli cítit určitou urgenci ohledně aktualizace obranných schopnlostí. Co nejdříve je podle něj potřeba provést analýzu schopností obranných složek.
Nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků Řehka příliš komentovat nechtěl. „Nepřísluší mi komentovat Donalda Trumpa. Je potřeba se z toho nehroutit a přestat hledat viníky a začít se věnovat budoucnosti. Nevím, z čeho jsme překvapeni. Američani nám říkají už od Kennedyho, že je potřeba převzít zodpovědnost. Rusko nebude přátelštější a předvídatelnější,“ prohlásil.
Současné výdaje na zbrojení prý stále nejsou ani zdaleka dostačující. „Můj názor je, že situace si žádá navýšení obranných kapacit. Zatím plníme staré cíle alianční, ale 2 % nestačí ani na staré cíle,“ je přesvědčen. Ideální by pro plnění nových aliančních cílů podle Řehky byly minimálně 3 % HDP. „Posledních 20 let jsme dávali půlku toho, co jsme měli. Kdybychom celou dobu dávali 2 %, tak bychom teď potřebovali jen lehce navýšit,“ doplnil.
Petr Pavel: Je potřeba větší institucionalizace evropského pilíře Severoatlantické aliance
O obraně dnes mluvil také prezident Petr Pavel. Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u toho, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi k chystaným jednáním o ukončení války na Ukrajině. Míní také, že vznik evropských ozbrojených sil, jak se o nich v souvislosti s novým uspořádáním mluví, by si vyžádal mnohem delší čas a také souhlas všech zemí. Uvedl, že není jasné, zda by šlo o armádu všech evropských států, unijních zemí nebo jiné uskupení. Za efektivní a poměrně rychlé řešení prezident označil větší institucionalizaci už existujícího a propracovaného evropského pilíře Severoatlantické aliance.
„Větší autonomie Evropy z hlediska obrany dává smysl, pokud budeme budovat na tom, co už stojí,“ uvedl Pavel. Silný a léty propracovaný evropský pilíř NATO, pokud by byl institucionalizován, by bylo podle něj možné využít pro ryze evropské operace, ať už s účastí USA, či bez nich. „To je cesta, která se dá uskutečnit poměrně rychle a s větším efektem,“ míní.
Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků plánované v Paříži odpověděl, že podle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes uvedl, že přijedou lídři hlavních evropských zemí, nezmínil ale, které se zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.
Prezident uvedl, že vnímá požadavky Spojených států, aby „u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá“. Je podle něj ale i v zájmu Spojených států, aby zájmy Evropy byly přítomny. „Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho,“ odkázal na požadavek Spojených států, aby Evropa zvýšila svoje zapojení.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
