Řehka o výdajích na obranu i Trumpovi: Armáda musí v další dekádě nabrat 14 000 lidí
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v nedělních Otázkách Václava Moravce hovořil o stavu armády a výdajích na zbrojení. Je prý třeba klást si otázku, zda současná koncepce armády vyhovuje dnešním potřebám. Dále bude prý nutné navýšit personální stavy i každoroční výdaje na zbrojení.
Podle Řehky je v současné době pro Česko největší hrozbou Ruská federace a v několika dalších letech jí nadále bude. „Co by nás mělo trápit, jsou evropské obranné schopnosti v rámci Severoatlantické aliance. Já si myslím, že je potřeba budovat kolektivní odstrašení,“ uvedl.
Nyní má podle něj armáda zadání chystat se na konflikt vysoké intenzity s vyspělým protivníkem. „Dříve jsme měli zadání, že není pravděpodobný. Dneska ta situace je jiná,“ vysvětlil. Dodal zároveň, že ve světle dnešních hrozeb je třeba klást si otázku, zda koncepce malé profesionální armády je stále dostačující. „Armáda musí mít systém záloh a mobilizovat. To jsou věci, které se 20 let neřešily,“ myslí si.
Momentálně se armáda prý potýká s velkými personálními problémy. „Koncepce výstavby armády již neodpovídá potřebám. Dostaneme nové cíle a odhad je, že to bude vyžadovat 37 500 vojáků. V horizontu další dekády bychom potřebovali navýšit armádu o 14 000 lidí. V zálohách je záměr 10 000,“ míní náčelník Generálního štábu.
V současnosti bychom podle Řehky měli cítit určitou urgenci ohledně aktualizace obranných schopnlostí. Co nejdříve je podle něj potřeba provést analýzu schopností obranných složek.
Nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků Řehka příliš komentovat nechtěl. „Nepřísluší mi komentovat Donalda Trumpa. Je potřeba se z toho nehroutit a přestat hledat viníky a začít se věnovat budoucnosti. Nevím, z čeho jsme překvapeni. Američani nám říkají už od Kennedyho, že je potřeba převzít zodpovědnost. Rusko nebude přátelštější a předvídatelnější,“ prohlásil.
Současné výdaje na zbrojení prý stále nejsou ani zdaleka dostačující. „Můj názor je, že situace si žádá navýšení obranných kapacit. Zatím plníme staré cíle alianční, ale 2 % nestačí ani na staré cíle,“ je přesvědčen. Ideální by pro plnění nových aliančních cílů podle Řehky byly minimálně 3 % HDP. „Posledních 20 let jsme dávali půlku toho, co jsme měli. Kdybychom celou dobu dávali 2 %, tak bychom teď potřebovali jen lehce navýšit,“ doplnil.
Petr Pavel: Je potřeba větší institucionalizace evropského pilíře Severoatlantické aliance
O obraně dnes mluvil také prezident Petr Pavel. Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u toho, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi k chystaným jednáním o ukončení války na Ukrajině. Míní také, že vznik evropských ozbrojených sil, jak se o nich v souvislosti s novým uspořádáním mluví, by si vyžádal mnohem delší čas a také souhlas všech zemí. Uvedl, že není jasné, zda by šlo o armádu všech evropských států, unijních zemí nebo jiné uskupení. Za efektivní a poměrně rychlé řešení prezident označil větší institucionalizaci už existujícího a propracovaného evropského pilíře Severoatlantické aliance.
„Větší autonomie Evropy z hlediska obrany dává smysl, pokud budeme budovat na tom, co už stojí,“ uvedl Pavel. Silný a léty propracovaný evropský pilíř NATO, pokud by byl institucionalizován, by bylo podle něj možné využít pro ryze evropské operace, ať už s účastí USA, či bez nich. „To je cesta, která se dá uskutečnit poměrně rychle a s větším efektem,“ míní.
Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků plánované v Paříži odpověděl, že podle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes uvedl, že přijedou lídři hlavních evropských zemí, nezmínil ale, které se zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.
Prezident uvedl, že vnímá požadavky Spojených států, aby „u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá“. Je podle něj ale i v zájmu Spojených států, aby zájmy Evropy byly přítomny. „Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho,“ odkázal na požadavek Spojených států, aby Evropa zvýšila svoje zapojení.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
