Ministři obrany NATO v Bruselu: Tématem byla i mírová mise na Ukrajině, řekla Černochová
Ministři obrany Severoatlantické aliance dnes v Bruselu debatovali i o případné mírové misi na Ukrajině, řekla českým novinářům ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby v případě, že k něčemu takovému dojde, byla lídrem mise jedna z velkých zemí NATO. Bez Spojených států by takové nasazení mohlo "být problematické", uvedla Černochová. Dodala nicméně, že v alianci je řada velkých zemí, které říkají, že by se na podobné misi podílet mohly.
„Zaznívaly tady debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať už by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes tady neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád,“ uvedla Černochová. Zdůraznila, že je důležité, aby lídrem podobné mise byla jedna z velkých zemí. „Nemohou to být malé země, které by nebyly schopné poskytnout dostatečnou logistiku, zázemí i nějaké bezpečnostní záruky,“ dodala.
Postup je podle ní takový, že Česká republika se musí nejprve od NATO dozvědět, za jakých podmínek by se mise uskutečnila, která země by byla jejím lídrem a jaké by byly garance pro příslušníky českých ozbrojených sil. „Tyto podmínky musíme nejprve znát, abychom o tom mohli relevantně rozhodovat a postoupit to do procesu, který je u nás je obvyklý, to znamená, vláda, Poslanecká sněmovna, Senát, výbory,“ vysvětlila česká ministryně. Případné vyslání mírové mise i zapojení Spojených států do ní bude podle Černochové předmětem diskuzí i na nadcházející Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu.
Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. „Věřím, že ... i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné,“ řekl prezident. „Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího,“ dodal.
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě.
„Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě,“ uvedl Stubb na síti X. „Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde ze včera na dnešek útočili Rusové.
