Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Moskvě. Rusové se můžou dostat k miliardám
Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety provedlo invazi na Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Další možnou variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v belgickém Euroclearu.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců, naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom již v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení přitom vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Bruselská média v této souvislosti spekulují dokonce o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. List Financial Times zase informoval, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal Financial Times.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před téměř třemi lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom již loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi rovněž kryta půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. „Putin mě opravdu zklamal,“ dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.
Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou o nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.
Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.
„Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici,“ napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že „jsme s vámi“. Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.
