Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedlfrancouzský prezident Macron po setkání se Zelenským s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu.
Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.
Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.
Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.
„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.
Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.
Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.
Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.
