Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.
Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.
Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz.
„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.
Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny.
„Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla.
Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová.
