Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Rusko jen hledá výmluvy, jak se vyhnout summitu s Ukrajinou a Spojenými státy a pokračovat ve válce proti Ukrajině. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl ministr zahraničí Johann Wadephul. Na Ukrajině se přitom podle něj rozhoduje o budoucnosti Evropy.
„Tři týdny po summitu na Aljašce musíme říci, že Rusko využívá každé výmluvy, aby vedlo válku dál a vyhnulo se summitu ve třech,“ uvedl Wadephul.
Ruské propagandistce Simonjanové byla diagnostikována „vážná nemoc“, píše Kyiv Independent s odvoláním na její prohlášení v pořadu propagandisty Vladimira Solovjova na stanici Rossija-1.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová 7. září uvedla, že jí byla nedávno diagnostikována „vážná nemoc“ a že se chystá na operaci. Jedná se o jednu z nejvýraznějších tváří ruské státní propagandy a za tuto roli na ni byly uvaleny sankce ze strany EU, Velké Británie, USA a Ukrajiny.
EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.
„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.
Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.
„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.
