Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDE4Nng0ODQ6MTU2Nng4MzcpL2ltZw/9559763.jpg?v=0&st=6ccdi5KScg6eBAsBxjSlnYfy2baTlBOxNqF_a3m-lNs&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDU1MXg1NTc6NTg4eDU5OCkvaW1n/9559762.jpg?v=0&st=hml2M0AWZqRE3uZiqMc-Q9FJawI402SCTv_gGMMaCU0&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDk1eDMwNToxMTkzeDc0NCkvaW1n/9559761.jpg?v=0&st=KF4aTt19sl-JFzmiIAglqPDVltbChy9OlasyLRQOU7o&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDI1NHgxMDY6MTM1MXg3NjcpL2ltZw/9559760.jpg?v=0&st=ZAsjszB3deeGLEcQSMsUq3vX9IW4Rn6IS8etWfeXeMI&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
