Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informací šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20 000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s českým premiérem Petrem Fialou v Berlíně. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
Merz označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). „Společně zvyšujeme tlak na Rusko,“ dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.
Další kolo rusko-ukrajinských jednání je naplánováno na středu v Istanbulu, uvedla ruská agentura Interfax s odvoláním na své zdroje - a potvrdila tak, co řekl již včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Očekáváme, že hlavním dnem rozhovorů bude středa 23. července,“ řekl Interfaxu jeho zdroj v Istanbulu. Stejnou informaci pak potvrdil zdroj v Moskvě.
„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. S ohledem na složitost rusko-ukrajinského sporu „není důvod očekávat nějaké průlomy z kategorie zázraků“, dodal; Rusko podle něj hodlá i nadále „usilovat o realizaci svých zájmů a plnit původně stanovené úkoly“.
