Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
Ruský »car« Vladimir Putin a prezident Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác. Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu v plném rozsahu vojensky napadlo. Nedlouho před začátkem celoplošné invaze též Macron hovořil s Putinem osobně (viz foto).
