Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.
Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.
„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.
Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
