Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.
Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.
Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.
Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.
Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
