Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.
Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.
Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
