Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, řekl dnes na závěr dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu českým novinářům.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.
Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.
