Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyrazil jednat do Polska. Přivítal ho jeho protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz.
Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
„Máme prostředky rozvědných služeb, které lze využít k pomoci Ukrajincům,“ řekl podle agentury Lecornu. Dodal také, že sdílení informací americké rozvědky s Ukrajinou je pozastaveno od středečního odpoledne.
Litva dnes odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.
Země, která sousedí s Ruskem, krok odůvodňuje snahou o zvýšení své bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Parlament Litvy opuštění od dohody odhlasoval už loni v červenci, ale vláda od ní mohla formálně odstoupit až po půl roce. Litva je tak vůbec první zemí, která od mezinárodní dohody zakazující kazetovou munici odstoupila. Podepsala ji v roce 2008.
Kazetová munice je kontroverzní, protože se rozpadá ještě ve vzduchu na velký počet malých náloží, které mohou zasáhnout velkou plochu a způsobit ničivé škody. Problematická je především kvůli riziku zamoření zasažených oblastí nevybuchlými náložemi, které poté zvyšují civilní ztráty.
