Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Srbský prezident Aleksandar Vučić se omluvil za to, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN podpořilo rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými zeměmi, která označuje Rusko za agresora. Informovala o tom agentura Beta. Rusko dnes uvedlo, že omluvu přijímá.
Prezidentské volby na Ukrajině budou vyhlášeny po skončení války, uvádí se v prohlášení, které dnes přijal ukrajinský parlament na podporu legitimity prezidenta Volodymyra Zelenského. Píšou to ukrajinská média. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni. Zelenskyj má podle ústavy plnit své pravomoci až do doby, než se funkce ujme nově zvolený prezident, zdůraznil parlament podle agentury Unian.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.
Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.
