Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
„V důsledku vyjednávacího procesu bylo vráceno 150 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Na oplátku bylo předáno 150 válečných zajatců ukrajinské armády,“ uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.
S americkými spojenci je nutné v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě i po válce na Ukrajině. Po dnešním jednání s portugalským protějškem Marcelem Rebelem de Sousou v Praze to uvedl prezident Petr Pavel. Obě hlavy států se podle něj shodují v podpoře Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské invazi.
Nejen že Česko i Portugalsko odsoudily ruskou agresi, ale zároveň začaly ihned Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, uvedl Pavel. V bezpečnostním zájmu Evropy podle něj je, aby nezvítězila politika síly, ale práva.
Kreml dnes označil prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je připraven na přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, za prázdná slova. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajinský prezident v dřívějším rozhovoru uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o ukončení války, kterou před téměř třemi lety rozpoutala Moskva. Na jednání by podle něj měli být i další účastníci.
„Zatím to nelze považovat za nic jiného než za prázdná slova,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Opakoval poté argument Ruska, že Zelenskyj nemůže mluvit s ruským prezidentem poté, co v roce 2022 podepsal dekret, který jednání s Putinem zakazuje.
