Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ozbrojené síly členských států EU stále nejsou schopny se v rámci nynější sedmadvacítky rychle přesouvat. V nové zprávě o vojenské mobilitě v EU to dnes uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD) sídlící v Lucemburku. Organizaci vojenských přesunů mohou podle něj provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ všimli si auditoři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
