Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů z Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Představitelé federace se i nadále domnívají, že není bezpečné je začlenit do turnajů. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.
„Vzhledem k tomu, že současné bezpečnostní podmínky neumožňují splnit nezbytné požadavky na organizaci turnajů zaručující bezpečnost všech, musí IIHF až do odvolání zachovat současný stav,“ uvedla federace po dnešním jednání Rady IIHF.
Mezinárodní federace vyloučila Rusko a Bělorusko ze svých soutěží v únoru 2022 po začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Od té doby každoročně prodlužuje jejich vyřazení z vrcholných akcí. Nyní je jisté, že se obě reprezentace nepředstaví ani na seniorském světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 2026.
Letos v lednu Spojené státy oznámily omezení vývozu čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Spojené státy chtějí, aby se vývoj v oblasti AI soustředil do jim přátelských států a aby se podniky přizpůsobily americkým standardům.
Evropská unie letos poskytne Moldavsku 250 milionů eur (6,3 miliardy Kč). Peníze mají zemi pomoct s placením účtů za energie a s budováním energetické odolnosti. Dnes to na svém webu uvedla Evropská komise (EK), podle níž je Moldavsko závislé „na nejistých dodávkách z Ruska“. Přerušené dodávky jsou výsledkem sporu o dluh vůči ruskému dodavateli, Moldavsko tento dluh neuznává.
Prostředky jsou součástí dvouleté unijní strategie. Ta si klade za cíl „zbavit Moldavsko nejistoty kolem ruských dodávek energie a plně ho integrovat do energetického trhu EU,“ uvedla komise.
Unie poskytne této východoevropské zemi do poloviny dubna 100 milionů eur. Zpřístupní také 60 milionů eur lidem v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Moskva. Tyto peníze podmínila přijetím opatření týkajících se „základních svobod a lidských práv.“
