Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž 59 se podařilo sestřelit. Dalších 37 dronů se zřítilo, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že drony způsobily škody v Sumské, Oděské a Čerkaské oblasti. Nálet si vyžádal čtyři raněné, informovaly úřady v Oděské oblasti na jihu země
„Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která dnes předem zveřejnila úryvky z rozhovoru.
„Putin, jeho ministr zahraničí Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci,“ řekl Lipavský. „Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit,“ řekl ministr.
Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.
Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.
Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.
