Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.
Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.
V Česku by mohla vzniknout návratová centra, která ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadní cestu zpět do vlasti. I o tom bude příští týden při návštěvě České republiky jednat místopředseda ukrajinské vlády Olexij Černyšov. Napsal to dnes server Deníku N, kterému to potvrdilo ministerstvo vnitra. Uprchlickou vlnu z Ukrajiny vyvolal vpád ruské armády do země na konci února 2022.
Vznik návratového centra se připravuje v Berlíně, o projektu jednala Ukrajina také s Polskem, píše server. „Zřízení návratových center na území České republiky bude mimo jiné předmětem schůzky místopředsedy vlády Ukrajiny Olexije Černyšova odpovědného za vztahy s ukrajinskými občany v zahraničí, který za tímto účelem přijíždí 28. ledna 2025 na jednání do Česka,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo.
Staronový americký prezident Donald Trump několik dní před svým pondělním nástupem do funkce prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.
