Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Spojené státy uvalily nové sankce na společnost Gazprombank, která patří mezi největší ruské banky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. USA vůči bance použily svůj nejsilnější sankční nástroj v době, kdy prezident Joe Biden s blížícím se koncem svého funkčního období stupňuje opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Nový krok podle Reuters v podstatě vyřazuje společnost Gazprombank z bankovního systému USA, zakazuje obchodování banky s Američany a zmrazuje její aktiva v USA. Firmu Gazprombank zčásti vlastní ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Ukrajina vyzývala Spojené státy ke zpřísnění sankcí vůči této bance, která dostává platby za plyn od evropských zákazníků Gazpromu, píše Reuters.
Osm vrtulníků systému H-1, které ČR obdrží z USA od americké námořní pěchoty za pomoc Ukrajině, by měly být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dodány v letech 2027 až 2028. Ministryně to dnes uvedla ve Sněmovně na dotaz svého předchůdce Lubomíra Metnara (ANO). Česko má v rámci daru dostat z USA dalších šest bojových vrtulníků AH-1Z Viper a dva přepravní vrtulníky UH-1Y Venom, které před dodáním budou modernizovány, aby stavem a vybavením odpovídaly novým strojům.
„Na základě prvotních informací prezentovaných americkou stranou se předpokládá, že vrtulníky budou dodány v letech 2027 až 2028,“ uvedla Černochová. Celkem by pak měla armáda disponovat celkem deseti útočnými a deseti přepravními vrtulníky uvedených typů, dodala.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na Dnipro.
