Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení 42 ruských dronů a čtyř řízených střel z 98 bezpilotních letounů a šesti střel typu Ch-59/69, které podle něj Rusové na zemi vyslali v noci na dnešek. Dalších 46 dronů podle Ukrajinců zmizelo z radarů a několik nepřátelských strojů zůstává v ukrajinském vzdušném prostoru.
Podle serveru Ukrajinska pravda protivzdušná obrana likvidovala ruské vzdušné zbraně i během dopoledne. Informace o tom, proč 46 dronů zmizelo z radarů, zatím nejsou k dispozici. Je možné, že byly sestřeleny, nebo se zřítily, podotkl server.
Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské a druhého v centrální Čerkaské oblasti.
Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance, ale pokračují jednání na toto téma mezi spojenci. V Kyjevě to dnes podle agentury Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jenž jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Okamžité pozvání Ukrajiny do NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství, který tento týden představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Někteří klíčoví spojenci Kyjeva přitom nechtějí Ukrajinu do NATO pozvat dříve, než skončí válka proti ruským invazním silám. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že nemůže říct, že podporuje celý pětibodový plán Ukrajiny na její vítězství. Které otázky považuje za obtížné nespecifikoval. Proces vstupu Ukrajiny do NATO je podle něj nezvratný.
Barrot na tiskové konferenci dále uvedl, že pokud se potvrdí, že Severní Korea posílá vojáky, aby podpořili v bojích na Ukrajině Rusko, bude to znamenat velkou eskalaci konfliktu. Zároveň to podle francouzského ministra bude známka toho, že má Moskva ve svém vojenském tažení obtíže. Sybiha se vyjádřil podobně, možné zapojení severokorejských vojáků do ruské invaze označil za „obrovské“ riziko eskalace.
Úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil fotky Ukrajinců osvobozených z Ruska. Moskva a Kyjev si vyměnily po 95 válečných zajatcích.
